Kladenský Betlém

Kladenský Betlém | foto: Radek Cihla, MAFRA

Kladenská radnice opraví dělnickou čtvrť Podprůhon za sto milionů

  • 0
Nejstarší kladenskou čtvrť Podprůhon čeká dvouletá rekonstrukce. Dělnické domky z 19. století jsou v zoufalém stavu a nutně potřebují opravit. Rekonstrukce historické části města vyjde kladenskou radnici na více než 100 milionů korun.

Obyvatelé rázovitých dělnických domků se tak konečně dočkají nejen rekonstrukce rozbitých silnic či praskajících opěrných zdí, ale také třeba plynofikace. V Podprůhonu totiž lidé dosud topí uhlím. V zimě se tak čtvrť dusí smogem.

Současný havarijní stav čtvrti je způsoben především stářím domků, cest a opěrných zdí nesoucích hmotu svahu. A tím, že sem město roky neinvestovalo.

"Díky tomu zde ale nezmizely některé unikátní prvky jako kamenné detaily, patníky, zídky," upozornil magistrátní architekt a jeden ze současných obyvatel čtvrti František Müller.

Hodnota Podprůhonu je právě v zachované urbanistické struktuře. Čtvrť je do svahu jakoby vrostlá, domky stavěli lidé bez hlubokého plánování a v chudých podmínkách, různě si je na velmi malé ploše přestavovali.

Důvodem stavu silnic je také odlišný způsob života současných lidí. "Podprůhon se rozvíjel hlavně v druhé polovině 19. století, kdy lidé chodili pěšky, používali dvoukoláky či povozy," popsal Müller. Nyní sem však obyvatelé jezdí auty, na která jsou ulice úzké. A problém je i s parkováním.

Čtvrť oddělila od města silnice

Podprůhon se původně jmenoval Podskalí a vznikl dávno před založením hutí, již v polovině 18. století. "Do té doby Kladno bylo jen náměstí, pár domků a stodoly. Benediktini, kteří Kladno vlastnili, povolili stavby omezeně - právě například na severním svahu Kladna, který nebyl úrodný," řekl ředitel kladenského muzea Zdeněk Kuchyňka.

Kladenská čtvrť Podprůhon

Proto se v souvislosti s rozvojem hornictví od poloviny 19. století rozrůstaly především okolní obce, jako byly Kročehlavy či Dubí, které se časem staly součástí Kladna. Horníci se postupně stěhovali i do Podprůhonu, kde si stavěli domky podle velikosti pozemku. Vznikla tak svérázná, malebná čtvrť v prudkém svahu.

Před třiceti lety objevili Podprůhon umělci. Začala třicetiletá tradice Kladenských dvorků. "Zlom pro Podprůhon nastal v 80. letech minulého století, kdy se vybudovala silnice oddělující čtvrť od města. Dříve byl Podprůhon integrální součástí města," řekl Kuchyňka.

Nyní zde žijí staří havíři, umělci či architekti, mladí lidé toužící bydlet netradičně anebo etnické skupiny, které domky nakoupily kdysi velmi levně. "Velkou úlohou magistrátu bude uhlídat, aby při rekonstrukci Podprůhonu neztratila čtvrť genius loci," uvedl architekt Müller.