V takzvané reminiscenční zahradě Domu seniorů v Novém Strašecí mohou jeho obyvatelé postižení alzheimerovou chorobou navštěvovat různá místa, která simulují opravdový život.
Stojí tu například chatka, která je zařízena jako reálný obchod, nebo spíše koloniál z doby před desítkami let. Je tu ale i třeba malé nádraží, hospodářství s kozami či les.
Krajská alzheimercentra* Ve Středočeském kraji je 27 poskytovatelů služeb pro lidi s Alzheimerovou chorobou, s celkovou kapacitou 1 315 lůžek. * Jedenáct poskytovatelů z toho zřizuje kraj s kapacitou 326 lůžek, v těchto zařízeních je evidováno celkem 523 žádostí o umístění. Míst je nedostatek. * Alzheimerova choroba je nemoc mozku, při které postupně dochází k demenci. Nelze ji vyléčit, pouze zpomalit, a to léky i terapiemi. Pacienti trpí ztrátou paměti, úsudku, orientace. |
"Stanoviště jsou umístěna podél 'nekončícího chodníku', který začíná i končí v budově našeho Alzheimercentra," vysvětluje ředitelka Centra seniorů Miluše Jůnová, která s nápadem na reminiscenční zahradu přišla.
Stanoviště mají vracet pacienty postižené Alzheimerovou nemocí zpět do života, vyvolávat vzpomínky, podporovat paměť a činnost mozku. Po zahradě se přitom mohou volně pohybovat, protože je zabezpečená. Lidé, kteří se kvůli špatné paměti často ztrácejí, tady zkrátka nemohou zabloudit.
Chtějí sem i Pražané, míst je ale málo
"Metoda reminiscence se při péči o tyto pacienty běžně používá, ale v menším měřítku, například rodina připraví seniorovi kufřík plný věcí, které měl rád. Dají mu tam třeba oblíbený hrníček. Naše zahrada je ale poměrně unikátní," podotýká ředitelka Jůnová s tím, že o umístění blízkých právě k nim mají rodiny enormní zájem.
Nyní zde žije dvacet šest lidí, na přijetí čeká dalších čtyřicet z celého Středočeského kraje. Žádosti si podávají i lidé z Prahy, ti však nemají téměř žádnou šanci.
Nyní se centrum rozhodlo zavést při práci s pacienty novou metodu, kterou chce převzít od kolegů z Německa. Právě v těchto dnech školí personál domova expertka na Alzheimerovu demenci, psycholožka Barbara Romero. Takzvaná sebeudržovací terapie by u pacientů měla přispět k udržení samostatnosti, ale také zlepšení a zachování jejich stávajících schopností.
"Doposud je to tak, že se snažíme zjistit u pacientů, jaká byla v běžném životě jejich profese, či co měli rádi, a vycházet z toho při práci s nimi, aby se cítili dobře. Obklopíme je v pokojích třeba obrázky, čteme jim a připomínáme to, v čem žili," říká ředitelka.
Nová terapie přesně na míru
Při novém přístupu ušijí odborníci z centra různé formy terapie člověku doslova na míru. A to na základě hlubší komunikace s rodinou, podrobnějších testů pocitů i paměti. "Aby ti, kteří třeba nikdy nezpívali, nechodili na muzikoterapii, ale věnovali se něčemu, co je kdysi bavilo," přibližuje postupy Jůnová.
Metodu pak hodlají odborníci z centra propojovat právě s prací se vzpomínkami v reminiscenční zahradě. To by zase naopak mělo být inspirací pro kolegy z Německa.
Alzheimercentrum Pohoda funguje v Centru pro seniory v Novém Strašecí přes rok a stálo 25,5 milionu korun. S nápadem vybudovat středisko věnující se výhradně pacientům s Alzheimerovou demencí přišla ředitelka Miluše Jůnová, která pracuje s těmito pacienty už pětatřicet let.
