Dvaačtyřicetiletý ultramaratonec René Kujan

Dvaačtyřicetiletý ultramaratonec René Kujan | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Po nehodě skončil s poraněnou páteří, teď uběhne třicet maratonů měsíčně

  • 13
Renému Kujanovi doktoři předpověděli, že už nikdy nebude běhat. Po autohavárii totiž skončil s poraněnou páteří a jen těsně unikl invalidnímu vozíku. Po několika měsících se z něj stal ultramaratonec a trhá jeden rekord za druhým.

Ještě před deseti lety patřil k rekreačním běžcům, moc se nepřepínal, pak ale přišla vážná nehoda. Ocitl se na sedadle spolujezdce v autě, které se střetlo s protijedoucím vozidlem. Všechno se změnilo.

Dnes dvaačtyřicetiletý René Kujan po havárii skončil v nemocnici s poraněnou páteří. Vyhlídky neměl zrovna optimistické. Od lékařky si vyslechl hodně smutnou zprávu: „Nikdy už běhat nebudete.“

Doktorka se naštěstí mýlila a Kujan osudu invalidy doslova utekl. Navzdory všem prognózám už po osmi měsících zdolal maraton. Od té doby běhá každý den, někdy i 32 maratonů za měsíc. Prostě „Běhej, dokud můžeš“, jak zní název jeho knižní prvotiny, která vyšla loni v listopadu a už nyní v březnu si kvůli velkému zájmu čtenářů vyžádala dotisk. Celkem vyšla v nákladu čtyři tisíce kusů.

„Je to o běhání, ale nejen o něm. Není to sportovní příručka. Je to spíš o tom, co mě baví, a že běh má své místo v životě moderního člověka. Od začátku jsem to koncipoval tak, aby to bylo zajímavé i pro lidi, kterým běh nic neříká. Je to o životě, bouračce, Islandu a o běhání,“ popisuje svou autobiografii René Kujan z Kralup nad Vltavou.

Islandské rekordy

V knize se prolínají dva příběhy, vážná autonehoda a překonávání jejích následků a Kujanova první velká běžecká výzva, při níž v roce 2012, na páté výročí své autohavárie, jako první na světě oběhl Island. Za třicet dnů v nehostinném prostředí zdolal třicet maratonů a urazil 1 311 kilometrů.

Podobné výzvy si od té doby dává každoročně a nemyslí při nich jen na své bolavé nohy, ale také na lidi, které ve špitálech a rehabilitačních centrech poznal a kteří takové štěstí jako on neměli a zůstali na vozíku. Své projekty proto pořádá jako charitativní akce a vybírá na nich peníze na podporu paraplegiků.

Po prvním oběhnutí Islandu zdolal ostrov skřítků ještě dvakrát. V roce 2013 jej jako první přeběhl napříč z nejsevernějšího na nejjižnější bod a následující rok podélně z východu na západ. Uběhl přitom 556 a 963 kilometrů.

Všechny tři výkony jsou zapsány v České knize rekordů a byly uspořádány na podporu Sportovního klubu vozíčkářů Praha. Jen při prvním zdolávání Islandu na paraplegiky vybral od sponzorů 150 tisíc korun.

K rekordu vedl hec partnerky

V knize je zaznamenána jen první islandská výprava. „Ta byla výjimečná nejen tím, že byla první, ale také proto, že jsem měl doprovod – svou partnerku s naším miminkem. Další dva výkony jsem nezapojil, to už by bylo na čtenáře moc, možná se mi ale budou hodit do nějaké další knihy,“ usmívá se Kujan, jehož k prvnímu běžeckému zdolání Islandu inspirovala partnerka Bára s turistickým průvodcem s názvem „Padesát šíleně romantických věcí, které můžete na Islandu udělat“.

Nad tipem, který navrhoval objet za 24 hodin ostrov autem, řekla, že on by byl opravdu romantický frajer, kdyby ho oběhl. „Myslela to jako legraci, ale já to vzal vážně,“ směje se Kujan.

Co rok, to šílená výzva

V lámání rekordů a fyzických omezení ale nezůstal jen na Islandu. Když na něm v roce 2014 dokončil svůj sportovní triptych, následovaly další výzvy. V roce 2015 uspořádal projekt Kralupy–Start–Cíl, při němž z Kralup vyběhl celkem na tři půlmaratony, ten nejvzdálenější přitom byl až v Karlových Varech, absolvoval tedy 160 kilometrů plus 21 kilometrů půlmaratonu. Další byly v Praze a v Ústí nad Labem.

Loni zdolal další český rekord v rámci projektu Cesty na vrchol, při něm za 22 dní uběhl téměř tisíc kilometrů a vyběhl na sedm nejvyšších vrcholů sedmi největších českých pohoří. Teď v polovině března si naložil víkendovou misi, za 47 hodin doběhl z Drážďan do Prahy, to ale prý bylo jen tak na zahřátí.

„Byla to pouze taková příprava, na pozdní léto ještě něco chystám. Zatím ale mohu říci jen to, že se to bude odehrávat v České republice a opět to bude stylem, že každý den uběhnu maraton či více,“ tajnůstkaří. Letos má výročí deseti let od své nehody, tak to asi bude veliké.