Vystoupili jste z perfektně klimatizovaného vlaku a hned vzápětí jste dostali pecku přímo mezi oči. Ovšem Čelákovice a jejich obyvatelé v tom byli naprosto nevinně: důvod byl úplně jiný, mnohem prozaičtější.
Vedro.
Úmorné vedro, jež v sobotu doprovázelo desátý ročník fotbalového turnaje o pohár čelákovického starosty. Ovšem i před ním (tedy před vedrem) se dalo utéct: třeba do některé z hospůdek v okolí stadionu tamního Unionu nebo na lavičku v aleji Jiřího Wolkera. "Snad zase konečně začnou padat góly," přáli si tam dva pánové středních let po brankově dietním druhém semifinále Jablonec - Liberec (1:0).
Turnaj v Čelákovicíchhodnotí Martin Mls sportovní redaktor MF DNES Atmosféra 1 Na sobotní počasí vynikající. Čelákovičtí (a fanoušci pražské Slavie) zaslouží pochvalu. Za to, že nezůstali doma nebo kdekoliv jinde ve stínu a přišli na stadion. Rozhodčí 2 Pár chybek, jež v publiku vyvolaly vášně, by se našlo, leč v přípravě se na (ne)odmávaných ofsajdech nemusí tolik bazírovat. Klobása 1 Ideální na rozmazlení chuťových buněk. V nabídce byla též krkovička a o kus dál dokonce i pouťové perníky... |
Severočeské derby ale bylo výjimkou. Ve čtyřech zápasech totiž padlo celkem devět gólů, přičemž k vidění byla ještě jedna atrakce: penaltový rozstřel v úvodním semifinále mezi Slavií a Mladou Boleslaví, jež rozhodla až osmá série (pražský tým vyhrál 7:6).
"Jak jsem si penalty užil? Co já... Hlavně, že si je užili diváci," smál se slávistický brankář Kamil Čontofalský, jenž se svým týmem po finálové výhře nad Jabloncem slavil historicky čtvrtý triumf v Čelákovicích. K radosti desítek fanoušků Slavie, již přijeli za svými idoly. "Jsme rádi, že jsme pro ně mohli ten pohár vyhrát," pravil Čontofalský.
Slávistům tleskali i místní, při finále se na tribuně a okolo hřiště mohlo odhadem tísnit zhruba 500 lidí. Neodradilo je horko ani nasycenost právě končícím Eurem. Ukázalo se, že slovní spojení "fotbalová přestávka" je spíš jen prázdný pojem.
Hlavní lákadla čelákovického turnaje? Dva čeští pohároví účastníci - Mladá Boleslav a hlavně mistrovský Liberec - kteří paradoxně skončili na posledních dvou místech. "Kašli na fotbal, pojď radši na pivo!" ozvalo se z tribun poté, co liberecký útočník Michal Rabušic v duelu o pomyslný bronz selhal tváří v tvář boleslavskému brankáři. Podobně si počínali i všichni Rabušicovi parťáci. Liberecký výsledek? Za 150 minut ani jeden vstřelený gól a poslední místo.
To ale nikomu z Čelákovických nevadilo: turnaj pro ně byl místem setkávání, více či méně dobrovolného opalování i malým gastronomickým zážitkem (viz hodnocení v boxu vlevo nahoře). Děti si zase mohly užít ve skákacím hradu.
Pokud jste si kladli otázku, zda se fotbal může slučovat i s nesnesitelným vedrem, pak vám čelákovický turnaj dal jasnou odpověď.
Ano, může.
