V šedivém plášti s nalepeným knírem přivítal turisty na nádvoří zámku Loučeň jeho manažer a kurátor Jiří Senohrábek. Jenže tentokrát nebyl klasickým průvodcem, ale soudruhem Josefem Vonáskem, a ani turisté nebyli těmi pravými turisty, ale pracujícím lidem, který sem přijel na školení.
"Ještě v devadesátých letech sloužil zámek jako školicí středisko pro železničáře. Nechceme retroprohlídkami nic hodnotit, ale připomenout dobu normalizace. Připadá mi, že lidé mají krátkou paměť," vysvětlil skupině a pozval ji dovnitř.
"Já vím, že se těšíte na to, jak se ulijete z práce, ale ono to nebude jen o zábavě. Pojďte rychle, všechno vám ukážu," řekl na úvod Vonásek a upozornil je, aby si všichni obuli pantofle, protože soudružka uklízečka Bláža je děsný pes.
"Máte obě levý, soudruhu," ukazoval Vonásek na nohy jednoho z účastníků. "To je přeci správně, ne?" reagoval návštěvník.
Na stěnách a chodbách visela socialistická hesla či obraz Gustáva Husáka. "Tady je jídelna, máte to tu napsané. Chodit budete na tři skupiny po půlhodinách," poznamenal u prostřeného stolu a pokračoval do herny, kde ležela Rubikova kostka, ale vytáhl i něco zajímavějšího.
"Protože jdeme s dobou, mám tady digitálního vlka s vajíčky. Ale pozor, kdo má zájem, musí za mnou, píšu pořadník, vždy na půl hodiny," vysvětloval.
V Praze se něco děje, připomněli průvodci 17. listopad
V bývalé ložnici kněžny telefonovala u nočního stolku uklízečka Kudláková. "Soudružky, právě jsem dohovořila s vedoucím Jednoty. Ve čtyři hodiny přivezou banány, na každou bude tak kilo. Řekněte, že vás posílám," informovala Kudláková. "Heslo je lokomotiva," doplnil Vonásek. "Kdo tady chce spát, ať se přihlásí. Postel je pro dva, ale odpoledne přivezou dvě palandy," dodal.
Prohlídka končila v knihovně, kde někteří dostali za úkol přečíst si některé z poučných knih. Vtom však vtrhla do místnosti Kudláková s tím, že se v Praze něco děje. Oblékli si kabát a křičeli: "Už je to tady!" K nim se spontánně připojili i návštěvníci a někteří vytáhli dokonce klíče, kterými zacinkali.
Při přípravě prohlídek vycházeli na zámku podle Senohrábka z toho, jak opravdu před třiceti lety zámek vypadal.
"Není to zaznamenané na papíře, ale vycházíme z vyprávění pamětníků. Často se stává, že k nám přijíždějí bývalí účastníci školení, protože je zajímá, jak dnes zámek, který byl zařízený jako panelák s vyválečkovanými stěnami a kovovými palandami, vypadá," uvedl.
