Nehoda se stala šestnáctého prosince. Po infarktu pan Adámek zkolaboval a s autobusem s cestujícími naboural ve Slavětínské ulici do stromu u silnice (psali jsme o tom zde).
Během jízdy se panu Adámkovi udělalo zle, ale aby neděsil cestující, rozhodl se s autobusem dojet na nejbližší zastávku a ohlásit problém na dispečink. Ale tak daleko nedojel.
„Zpočátku jsem si myslel, že jde jen o žaludeční nevolnost, jako kdybych něco špatného snědl. Ale asi po patnácti vteřinách jsem zkolaboval,“ vzpomíná si na poslední detaily řidič.
Několik pohotových cestujících vytáhlo bezvládného Adámka na silnici, kde se ho pokusili resuscitovat. V oživování následně pokračoval sedmatřicetiletý policista z místní policejní jednotky Karel Plechatý.
Svého zachránce si pan Adámek pozval v úterý k sobě domů, aby mu mohl se svojí rodinou osobně poděkovat.
„Chtěl bych poděkovat cestujícím, kteří mi poskytli první pomoc a také panu Plechatému, že se o mě postaral. Chci také poděkovat doktorům ve Vinohradské nemocnici, kde se o mě dobře postarali,“ řekl vděčný řidič.
Po příjezdu do nemocnice mu doktor sdělil, že má po oživovacích pokusech zlomených sedm žeber.
Zachránce nechce být hrdinou
Během patnáctiminutové masáže srdce se pan Adámek několikrát krátce probral. To se podle policistových slov opakovalo asi desetkrát. On sám si žádné zásluhy nepřipisuje, naopak by rád poděkoval cestujícím.
„Udělal jsem pouze to, co by určitě udělal každý. Já v tom neshledávám žádné hrdinství. Naopak poděkování zasluhují cestující, kteří se o pana Adámka postarali bezprostředně po nehodě,“ oznámil skromně Karel Plechatý.
Manželka pana Adámka během setkání také poděkovala autobusové firmě, pro kterou její manžel pracuje třináct let.
„Hned po nehodě za mnou přijeli zástupci firmy a nabídli mi nejen odvoz za manželem do Vinohradské nemocnice, ale také finanční pomoc,“ poděkovala Hana Adámková.
Po skončení rekonvalescence by se pan Adámek rád vrátil do práce. Jeho cílem totiž je řídit autobus až do důchodu.
16. prosince 2015 |
