Počátek pražské hromadné dopravy se datuje k 23. září 1875, kdy poprvé vyjela...

Počátek pražské hromadné dopravy se datuje k 23. září 1875, kdy poprvé vyjela do ulic koňka. | foto: David Sedlecký, Metro.cz

Z čísla autobusu dřív Pražané vyčetli cenu lístku i navazující spoj

  • 45
Pražský organizátor dopravy zvažuje přečíslovat v červenci spoje MHD. Tramvajových linek by ponechal čtrnáct. Tolik jich bylo i v roce 1908, kdy se čísla na tramvajích objevila poprvé. V některých obdobích čísla linek pražské MHD prozrazovala mnohem víc informací než dnes.

Když v září 1875 vyjela první koněspřežná tramvaj od právě rozestavěného Národního divadla ke karlínské Invalidovně, nebylo potřeba ji označovat žádným číslem. Všichni obyvatelé Prahy věděli, kam koňkou dojedou.

O pár let později už Prahu brázdilo hned několik takových spřežení. Proto bylo nutné od sebe jednotlivé vozy odlišit. „Na jednotlivých linkách byly tehdy umístěny svítilny s barevnými terči. Cestující tak jednotlivé linky rozpoznal podle barev,“ připomíná vedoucí archivu dopravního podniku Pavel Fojtík.

Systém, který zavedli soukromí dopravci, následně převzaly Elektrické podniky hlavního města, předchůdce dnešního dopravního podniku.

Jenže režim barev začal být se stále větším počtem tramvajových linek nepřehledný. V roce 1907 proto odborníci přes dopravu rozhodli vyměnit barvy za čísla.

„Vůbec první tramvajová linka dostala číslo 5. Stalo se to 24. října 1907. Dodnes ale nikdo vlastně neví, proč zrovna číslo 5,“ popisuje Fojtík. Linka vozila cestující po stejné trase jako již zmíněná první pražská koňka. Tedy od Národního divadla do Karlína. Zbylé tramvaje dostaly čísla o rok později, v roce 1908.

„Tramvajová síť tehdy shodou okolností obsahovala dohromady čtrnáct linek. Se stejným počtem tramvají počítá společnost Ropid v jednom ze svých návrhů na červencovou změnu MHD,“ dodává Fojtík. Zda však organizátor hromadné dopravy skutečně takto zredukuje počet linek, není jisté.

Dvojka znamená dvě koruny

Zatímco tramvaje bylo nutné očíslovat už v první dekádě 20. století, pražské autobusy se dočkaly čísel u čelních skel až mnohem později, v roce 1951.

„Do té doby byly jednotlivé autobusové linky označovány písmeny,“ říká Fojtík.

Číslování v MHD

  • Metro: Tři linky jsou značeny písmeny A, B, C. Nejstarší je paradoxně označena písmenem C. Byla tak totiž dlouhodobě zavedena v plánech projektantů.
  • Tramvaje: Denní linky jsou historicky označovány čísly od 1 do 49, noční čísly od 50 do 59.
  • Autobusy: Denní linky se rozdělují na městské (čísla 100 až 299), příměstské (čísla 301 až 399), mimopražské (čísla 401 až 499) a následně školní linky (čísla 551 až 599). Noční autobusové linky se následně dělí na městské (čísla 501 až 550) a příměstské (čísla 601 až 620).

Označení autobusů čísly bylo spojeno se zavedením jednotného tarifu MHD. Aby si lidé na jízdních řádech nepletli autobusy s tramvajemi a trolejbusy, označil dopravce všechny autobusy čísly od 101 výš. Čísla však měla mít ještě jakousi přidanou hodnotu.

Dopravce chtěl, aby z nich mohli cestující lehce odvodit, do jaké lokality autobus jezdí a na který spoj budou moci přestoupit.

Tak například autobusy, které jezdily ze Suchdola do Podbaby, byly označeny číslem 107. V Podbabě totiž cestující nasedali do tramvaje číslo 7. Do Braníka, kde končily tramvaje 17 a 21, zase jezdily autobusy s čísly 117 a 121.

Systém se však dlouho neudržel. Zmíněným způsobem se totiž čísla velmi rychle vyčerpala a další se tak rozdávala podle toho, která byla zrovna volná.

Přesto se tehdejší dopravní podniky myšlenky, že by mohlo číselné označení cestujícím prozradit něco navíc, nevzdávaly.

V únoru 1971 město zdražilo jízdné v tehdy vytížených autobusech, které přes centrum spojovaly místa na opačných koncích metropole. Jízdenka v nich na rozdíl od ostatních spojů stála dvě koruny místo jedné. Všechny tyto linky tak byly dočasně přečíslovány na „dvoustovky“.

Číslo autobusu, ve kterém stála jízdenka korunu, začínalo naopak vždy jedničkou. Při změně cen jízdného v roce 1974 však dostaly všechny linky svá původní čísla.