Jaké zásadní kroky udělalo město v oblasti územního rozvoje za uplynulý rok?
Podařilo se překonat několik milníků. Držíme harmonogram přípravy Metropolitního plánu a před měsícem jsme zveřejnili finální verzi, která nyní šla do procesu posuzování vlivu na životní prostředí. Občané, vlastníci pozemků i investoři se s ním už mohou seznamovat a blížíme se k velkému veřejnému projednání na jaře tohoto roku.
Je vedení města s podobou jeho návrhu spokojené?
Jsem ráda, že je ten materiál venku v podobě, která je projednatelná. Co se týká věcného obsahu, očekávám od Metropolitního plánu, že pomůže městu k restartu v rozvoji. Zejména v 90. letech jsme totiž udělali spoustu chyb, kdy magistrát umožnil masivní zástavbu na okrajích města, a dnes se nám to vrací jako bumerang. Je velmi nákladné tam budovat sítě, vypravovat veřejnou dopravu, lidé to mají daleko do práce a často chybí občanská vybavenost, kterou je ekonomicky neefektivní stavět. Nyní se chceme zaměřit na výstavbu v rostlém městě, kde je množství ploch jako bývalé fabriky, nákladová nádraží a podobně. Dlouho ležely ladem a tam chceme nyní směrovat stavební energii.
Petra Kolínská
|
Neobáváte se, že nový plán zároveň umožní zástavbu řady zelených ploch ve městě?
Zeleň ve městě je jiná otázka. Očekávám, že Metropolitní plán plní, co je ve schváleném dokumentu Zásady územního rozvoje, tedy že zelené plochy se mají maximálně propojovat, aby tvořily souvislé pásy. Cílem je zeleň rozšiřovat, což je obtížně splnitelné zadání, když zároveň chceme stavět. Jak se s tím tvůrci plánu vyrovnali, se ukáže na veřejném projednání. Hodnocení podoby plánu, jestli je průměrné, skvělé či nepoužitelné, nechám na projednání v tomto roce.
Stihne Praha plánovaný termín dokončení plánu?
Ano, harmonogram říká, že do konce roku 2022 bychom měli mít plán schválený a od roku 2023 platný. Důležité je, že to poslední schvalování udělá až nové, z dnešního pohledu přespříští zastupitelstvo. To chceme proto, aby zůstala zachována určitá kontinuita a nedošlo k zásadnímu rozhodování na poslední chvíli těsně před volbami.
V jaké další otázce letos Praha pokročila?
Za historický mezník považuji posun v přípravě brownfieldu na Smíchově, kde dvacet hektarů pozemků v širším centru města s dobrou dopravní obslužností čeká na zástavbu (více o projektu). Když se o stavbě před několika lety znovu více mluvilo, obyvatelé z okolí nesouhlasili s návrhy nové podoby. Proto jsme se s investorem a městskou částí Praha 5 domluvili a přizvali jsme veřejnost k diskusi. Relevantní připomínky pak investor zapracoval, což je v našich podmínkách ojedinělé.
Jak se to konkrétně projevilo?
Uskutečnily se veřejné diskuse i obsáhlé výzkumy veřejného mínění. Například investor přijal argument, že zástavba je příliš vysoká, a snížil ji. Dále rozšířil hlavní bulvár nebo se zavázal k určité rozloze zelených ploch. Do poloviny ledna 2018 mohou lidé detaily projektu vidět v Centru architektury a městského plánování (CAMP) poblíž Karlova náměstí.
Právě CAMP je další novinkou, která vznikla v roce 2017. Jaký je jeho smysl?
Každé velké město v Evropě má nějaký prostor, kde se veřejnost může průběžně seznamovat s novými rozvojovými plány města. Nám takový prostor chyběl a až nyní se Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) a externím spolupracovníkům podařilo tento projekt do města přenést. Prostor je velmi inovativní a dramaturgie je nápaditá. CAMP od října 2017 navštívilo kolem deseti tisíc návštěvníků.
Mluvila jste o rozvojovém území na Smíchově. Jaká je budoucnost dalších brownfieldů?
Jakousi inventuru těchto území připravujeme na začátek února. V případě oblasti Bubny-Zátory územní studie z minulosti nesplňují základní legislativní požadavky a jsou nepoužitelné. Proto jsme s Prahou 7 loni v listopadu znovu zadali studii, na níž se fakticky začalo pracovat až v roce 2017. IPR oslovil pět týmů urbanistů, kteří navrhují, jak zástavbu směrovat a kam umístit zeleň. Územní studie bude projednána a schválena do konce roku 2018 a zároveň se stane podkladem pro změnu územního plánu.
Jak je to v dalších podobných případech?
V pokročilejší fázi příprav je i území kolem Nákladového nádraží Žižkov. Otevřít výstavbě všechny brownfieldy najednou však není reálné, takže někde se začne stavět až po schválení Metropolitního plánu. Právě v Bubnech a na Žižkově se čekat nemusí a budovat se může začít do roku 2022.
Nový premiér Andrej Babiš by chtěl v Bubnech vybudovat vládní čtvrť. Co na to říkáte?
Územní studie pro Bubny má v zadání, že má zajistit funkční pestrost a smíšené využití. Určitě nikde nechceme stavět městečko duchů, kde všichni v šest večer odejdou z práce a pak zde bude pusto. Tento brownfield je tak obrovský, že se najde místo i pro některé vládní úřady. Nezdá se mi však rozumná představa, že všechna ministerstva přestěhujeme do moderních budov vedle sebe. Předně nevím, jaké by bylo lepší využití paláců, kde dnes úředníci sedí, a také posílíme trend, že v Praze 1 jsou jen turisté a nikdo sem nechodí do práce.
Současná koalice mluví o budování živého veřejného prostoru. Jsou vidět konkrétní výsledky?
Napomohli jsme tomu drobnostmi, jako je projekt Stolky a židle, které rozmisťujeme do ulic. Velké a zásadní jsou však rekonstrukce náměstí, které jsou zatím v přípravě. Většina z nich totiž stojí v památkové rezervaci, kde je komplikovaná dohoda s památkáři. Týká se to Karlova, Palachova, Malostranského i Václavského náměstí, kde se příští rok poprvé kopne do země.
Na Malostranském náměstí nezačne příští rok celková obnova?
V roce 2018 zde bude zahájen hloubkový archeologický průzkum. Poté město nechá opravit tramvajové koleje a položí novou dlažbu.
Město vypovědělo smlouvu nájemci parkoviště na Malostranském náměstí. Následně slíbilo uvolněný prostor oživit kulturním programem. Proč se to příliš nepodařilo?
Máte pravdu, tento záměr se nám příliš nepodařil. Jenže slíbili jsme rezidentům, že je program nebude rušit, čímž se zmenšil okruh možných akcí. Zadruhé se ukázalo, že na mnohé aktivity není náměstí připraveno. Problém je s chybějícími přípojkami na vodu i elektřinu. Zatřetí se ukázalo, že zájem místní komunity nebyl nakonec tak velký, jak jsme čekali. Zpětně se ukazuje, že stačí, když náměstí bude mít příjemné prostředí s dostatkem posezení. Byl to pokus s rozpačitým výsledkem.
Na náplavce u Rašínova nábřeží se podle místních oživování prostoru zase kontrole vymklo.
Tato náplavka je příliš krátká a je v centru města jediným místem svého druhu, kam se Pražané chodí bavit. Nedivím se, že místním došla trpělivost. Když jedu okolo, sama se divím, kolik je tam lidí a jaký dělají hluk. Je proto nutné provoz zkrotit.
Nepomohlo by více využít i další náplavky?
Spíše bych si přála, kdyby se část aktivit přesunula na Štvanici. Před lety vznikla architektonická soutěž na její další využití, ale skončila v šuplíku. Plány jsme teď znovu vytáhli. Už jednáme s vítěznými architekty, jak jejich návrhy rozpracovat do konkrétní podoby.
Nehodlá město začít budovat podobné veřejné prostory i mimo centrum Prahy?
To je především věcí místních komunit. Tam, kde jsou lidé, kteří chtějí být aktivní v ulicích města, úřady nakonec vždycky přesvědčí, aby jim v tom nebránily. Například jsme investovali poměrně dost času do projektu Vybíralka na sídlišti Černý Most. Na poměrně velkém prostoru se podařilo naplánovat řadu úprav, které mají podpořit chuť se společně potkávat a dělat komunitní činnost pod širým nebem. Někdy jsou tahounem občané, ale jindy i městská část nebo hlavní město.
