Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Architekti v Praze mohou navrhnout hřbitov. Po víc než půl století

  19:00aktualizováno  19:00
Architekti v Praze mají po mnoha letech jedinečnou příležitost: mohou navrhnout hřbitov. Poprvé po desítkách let je totiž potřeba rozšíření pohřebiště, a to hostivařského, jehož kapacita už nestačí.

Hostivařský hřbitov se bude zvětšovat směrem k červenému bodu na fotografii. Plocha se rozroste asi o 1 800 metrů čtverečních. | foto: IPR

Funerální, tedy pohřební architektura byla ještě začátkem dvacátého století pro architekty i širokou veřejnost důležitým tématem. Každá pražská rodina, která něco znamenala, si zakoupila místo na Vyšehradě nebo na Olšanech a hrobku si objednala třeba u Jana Kotěry, případně jiného významného architekta té doby. Tyto časy jsou pryč.

„Dnes už málokoho napadne, že by si k realizaci místa svého odpočinku mohl přizvat architekta,“ míní historik architektury Zdeněk Lukeš. Podle něj je to tím, že lidé nemají čas chodit na hřbitov tak často, jak tomu bylo dříve. Navíc je v současné době v kurzu pohřeb žehem a mnoho lidí má urnu s ostatky bližního třeba doma.

Upadající pohřební architekturu se nyní snaží oživit Správa pražských hřbitovů ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, kteří společně vypíší architektonickou soutěž na rozšíření hostivařského hřbitova, jehož kapacita už nestačí. Stane se tak poprvé přibližně od šedesátých let minulého století.

„Chceme, aby nová část hřbitova byla nejen funkční, ale měla i další přidané hodnoty. Aby byla krásná, důstojná a nerušila ráz historického hřbitova,“ přibližuje ředitel Správy pražských hřbitovů Martin Červený. Je však zcela na soutěžícím, jakou podobu hřbitova navrhne.

„Může to být rozptylová louka, vsypová louka, kolumbária, urnové hroby nebo cokoli dalšího,“ říká Červený s tím, že jedinou podmínkou bude uložení pouze zpopelněných lidských ostatků, nikoli umístění klasických hrobů. Dílčím úkolem pro architekty bude navrhnout propojení starého hřbitova s novou částí.

Výsledek by měl také umožnit případné další rozšíření hřbitova za jeho současné hranice a přijít s řešením hlavního vstupu včetně předprostoru v ulici K Jezeru. Architekti se také mohou věnovat výtvarné podobě jednotlivých hrobových míst, což dělá podle Zdeňka Lukeše soutěž o to zajímavější.

Moc architektů a málo soutěží

„Je to velká příležitost. Naskýtá prostor pro práci na drobné architektuře, například vchodů i dalších detailů. Pokud by se architekti rozhodli k umístění obřadní síně, tak o to víc. To je pro architekty krásné téma,“ myslí si Lukeš, podle kterého je navíc v dnešní době architektonických soutěží vyhlašováno málo a jejich počet bude po kauze Jana Kaplického, kdy se tendrem na jeho „chobotnici“ skončil u soudu, bude dále klesat.

„Bude strach nějaké soutěže vůbec vypisovat. V Česku je navíc dnes mnohonásobně více architektů než před sto lety a řada z nich je bez práce,“ tvrdí historik s tím, že mnozí vystudovaní architekti pracují jako úředníci, věnují se designu nebo dělají mimo obor. Možnost připravit podklady pro rozšíření hostivařského hřbitova a zkusit si funerální tvorbu by tak pro ně měla být lákavá.

Výsledky soutěže, v jejíž porotě zasedne například Richard Biegel nebo Boris Redčenkov, budou známy začátkem příštího roku. Martin Červený ze správy hřbitovů odhaduje, že realizace návrhu vyjde na zhruba šest milionů korun, může být však prý i výrazně nižší. Náklady má pokrýt magistrát.

Správa pražských hřbitovů plánuje v příštím roce vypsat i další architektonickou soutěž, tentokrát na vznik nové louky rozptylu na Olšanech v doposud nevyužívané části hřbitova. Dále plánuje na dosud neurčeném hřbitově vznik parkové podoby Lesu vzpomínek, kde se popel sype ke kořenům stromů.

„Měla by to být taková zenová zahrada s ekologickým pohřbíváním. Varianta Lesu vzpomínek pro lidi, kterým vadí neudržovaný charakter lesa,“ vysvětluje Martin Červený. Kapacita většiny pražských hřbitovů je dnes dostatečná. I kvůli tomu, že většina pohřbů probíhá zmíněným žehem, takže klesá poptávka po hrobových místech.

Správa pražských hřbitovů má dokonce několik záložních ploch na svých hřbitovech, které jsou připraveny pro potenciální pohřbení velkého množství lidí, například v případě epidemií nebo katastrof.




Nejčtenější

Barážová hádanka, blíží se rozuzlení. Jágrovo Kladno cítí křivdu

Kladenští trenéři Pavel Patera (vlevo) a Miloslav Hořava přihlížejí společně s...

Do konce baráže o hokejovou extraligu zbývají už jen tři kola, ale situace je stále zamotaná. Jak tohle dopadne? Hodně...

Karlovy Vary jsou blízko extralize. Litvínov ožil a drží druhé místo

Litvínovský Jakub Černý slaví gól se spoluhráčem Markem Baránkem

Hokejisté Karlových Varů jsou blízko návratu do extraligy. Západočeši se k postupu mezi elitu přiblížili dvě kola před...



Karlovy Vary slaví návrat do extraligy, Kladno ztratilo šanci na postup

Hráči Karlových Varů slaví návrat do extraligy.

Baráž o hokejovou extraligu se přiblížila svému rozuzlení předposledním 11. kolem. Vedoucí Karlovy Vary získaly...

Kladnu uteklo vedení v baráži o 16 vteřin, Jihlava přetlačila Litvínov

Momentka z utkání Jihlava - Litvínov.

V baráži o hokejovou extraligu už zbývají odehrát tři zápasy. Karlovy Vary si čtvrtým vítězstvím v řadě pojistily...

Postupová matematika. Kdo má v baráži jaké šance na extraligu?

Litvínovští hokejisté se radují z gólu proti Jihlavě.

Dvě kola před koncem hokejové baráže jsou jisté dvě věci: 1. Karlovým Varům stačí k návratu do extraligy získat jediný...

Další z rubriky

Vedení Prahy po dvou letech opět řeší, zda vrátit tramvaje na Václavák

Tramvaje na Václavském náměstí.

Po dvou letech se magistrát vrátil k projednávání posílení tramvají v okolí Václavského náměstí. Institut plánování a...

O Smíchov se povede ve volbách tuhý boj, v úspěch věří Piráti i STAN

(Ilustrační snímek)

Během necelých čtyř let si v Praze 5 všech osm politických uskupení zvolených do zdejšího zastupitelstva vyzkoušelo...

Berounský patriot mapoval ekvádorský vulkán. Neměli jsme povolení, říká

S sebou si přibalili i dýchací masky kvůli sirným výparům. Kvůli ledovým...

Před šestačtyřiceti lety, v roce 1972, odjel geolog a berounský patriot Vladimír Lysenko s česko-polskou expedicí i...

Najdete na iDNES.cz