Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Zarazily mě zejména střešní terasy, které působí velice přístupně,“ upozorňuje Petr Kučera. „Protože si uvědomte, že jsme v Čechách, kde bývá specifické podnebí. Často prší a v zimě mrzne. Ale přitom mají podobu nakloněné roviny. Takže když zaprší nebo bude sněžit, tak to na nich může hodně klouzat, což může být nebezpečné.“
Normy vznikaly ještě pro socialistické stavby
„Zároveň jsem zvědavý, jak se stavba porve s požárními předpisy a obecně s českými normami, které jsou velmi rigidní z hlediska sklonů nebo požadavků na zábradlí. Dokonce si dovolím tvrdit, že české normy neumožňují vznik světové odvážné architektury, takže filharmonie bude představovat zajímavý oříšek, jak si vyzkoušet, zda opravdu světová architektura přes český rigidní normový systém projde,“ míní architekt.
Podle něj řada stále platných předpisů vznikala před mnoha lety, v době zprůmyslněného stavebnictví, pro sídlištní výstavbu, kde byl stavitelem stát nebo národní výbory. Stavělo se za jiných podmínek, normy byly přísné a nepřály originalitě.
Vítězný projekt soutěže na Vltavskou filharmonii
„Není žádným tajemstvím, že velkolepé veřejné budovy za minulého režimu často stavěly zahraniční firmy. Třeba obchodní dům Máj nebo obchodní dům Kotva. Dominovala stavba sídlišť, kde nebyl prostor pro tvůrčí přístup,“ popisuje minulost Kučera.
„Mám dále lehkou pochybnost k nedostatku zeleně. Stálo by za úvahu ještě v rámci návrhu třeba některé ty střešní terasy trochu zazelenit. Aby to nebyly pouze vydlážděné plochy. To by pomohlo řešit jednoduchý problém, že když máte velkou vydlážděnou plochu a na ní lavičku, tak si na ni nesednete, protože tam není stín,“ pokračuje ve výtkách Petr Kučera.
Vizualizace jsou velkorysejší než prostor
„Můj první dojem byl ten, jako by se navrhovaná stavba měla nacházet někde na pobřeží Středozemního moře,“ zamýšlí se architekt. „Budova působí na tuto specifickou lokalitu až příliš impozantně. Vizualizace často prostorově klamou a Vltava před Vltavskou je v tomto místě zhruba poloviční, neboť se tam nachází Štvanice. Takže ta vodní plocha, ve které se třeba budova zrcadlila, je menší. Ten prostor není tak velkorysý, jak se na první pohled z vizualizací zdá. Nicméně to je otázkou dalšího dopracování. Základ je každopádně dobrý,“ myslí si architekt.
Petru Kučerovi se celkově návrh zamlouvá. Dokonce si myslí, že má Vltavská filharmonie potenciál stát se ikonickou stavbou. „Je výrazná, neotřelá, působí velmi vzdušně, lehce majestátně a je velmi působivá.“
Pro Prahu je podle Petra Kučery typické, že má na nábřežích poměrně výrazné solitérní stavby, kterými jsou Strakova akademie, Rudolfinum, komplex ministerstev pod Emauzy nebo Národní divadlo.
„Proto si myslím, že myšlenka, jak jsou tyto impozantní solitérní výrazné stavby navěšené jako korálky na řece na nábřeží je i v případě Vltavské filharmonie dodržena. Takže mi ani nevadí, že stavba není příliš kontextuální z hlediska okolní zástavby. Působí naopak jako vybroušený šperk, což je v tomto případě správné,“ říká Kučera.
Podle něj byly odvážné i další návrhy, které se soutěže zúčastnily. „Ale na české poměry byly až příliš odvážné a sebevědomé. A to už by bylo na Prahu moc.“
Petr Kučera si nemyslí, že by stavbu mohla rozporovat organizace UNESCO, která už v minulosti hrozila Praze vyškrtnutím ze seznamu světového kulturního a přírodního dědictví například kvůli mrakodrapovým stavbám na Pankráci.
A není podle Kučery škoda, že v soutěži neuspělo nějaké české architektonické studio? „Já si myslím, že v rámci světové konkurence jsme stále ještě nováčky. Na druhou stranu jsme sice malá země, ale v tomto oboru stále šikovnější. Ale i tak máme kvalitní architekty.“
Zahraniční studia mají podle něj delší historii, větší zkušenosti se západním světem a západním stylem. „V tom mají stále trochu navrch. Ale situace se rok od roku zlepšuje a naše studia už pronikají na zahraniční trhy. A tím se pomalu dostáváme do povědomí odborné veřejnosti ve světové architektuře,“ uzavírá Kučera.
Nezruší výběr vítězného projektu nové vedení pražského magistrátu po podzimních volbách? Prolomí Vltavská filharmonie pražský stavební konzervatismus? Patří moderní architektura do historického centra Prahy? A kde v Praze by mohly vyrůst další nové moderní významné stavby? I o tom hovořil architekt a zároveň ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad v Rozstřelu.
