Pražané zpravidla vnímají letiště jako zdroj obtížného hluku, maximálně jako místo, z něhož vyrážejí na zahraniční pracovní cesty či dovolené. Neberou jej jako součást města a už vůbec ne jako bránu do Prahy pro miliony zahraničních turistů.
Rozvoj území Letiště Václava Havla PrahaPodle analýzy Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) se jedná o území s příznivými podmínkami pro rozvoj. Území se dostalo do první desítky nejlépe hodnocených v rámci České republiky.
Pramen: IPR |
A to je chyba, shodují se experti z různých částí světa, kteří se rozvojem letišť a jejich okolí zabývají. Ti přijali pozvání k diskusi o budoucnosti celé oblasti letiště Václava Havla.
„Letiště je jedním z posledních státních pozemků, se kterými je ještě možné účinně pracovat. Je to velké území, do kterého je třeba investovat, abychom drželi krok. Rozvoj letiště má totiž obrovský přesah do ekonomiky Prahy i celého Česka,“ říká Jaromír Hainc z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), kde setkání zorganizovali.
Zrovna totiž pracují na nové studii možného rozvoje letiště, která poslouží jako podklad vznikajícího metropolitního plánu. A odborníci z New Yorku, Denveru, Paříže či Berlína do české metropole přivezli řadu inspirativních nápadů.
Velké nevyužité státní pozemky v Ruzyni by podle hostů diskuse měly více využívat potenciálu blízkých univerzit v Dejvicích a v Suchdole či výrobních možností nedalekého Kladna. Jednou z variant je tedy i vznik jakési vědeckotechnické zóny kolem letiště.
„Tato možnost byla paradoxně komentována trochu s despektem, protože je to jakýsi automatismus, který často funguje v zahraničí - když je letiště, postaví se tam technologický park,“ komentuje výstupy z debaty odborníků ředitel IPR Tomáš Ctibor.
Tuto možnost nezavrhují, Praha si však podle nich musí najít v tomto ohledu svůj originální styl a zaměření založené třeba na propojení východu a západu.
Letiště centrem vědy i filmu?
„Partnerem Českých aerolinií jsou aerolinky korejské. Nabízí se tedy propojení na východ do rostoucích ekonomik a s ním i specificky zaměřený rozvoj letiště na vysokou asijskou technologickou znalost,“ popisuje Hainc jednu z možností, která připadá v úvahu.
„Praha je známá jako město umění, architektury, kultury. O tom všem by mělo vypovídat i samotné letiště jako brána do města,“ vysvětluje Mark Johnson, který má již pětadvacet let na starosti oblast denverského letiště.
Prostory by tak podle něj měly být využity třeba i pro pořádání výstav, velkých konferencí či technologických veletrhů.
„Možností jsou i filmové ateliéry, které by svým spojením s dopravním uzlem mohly udržet v Česku věhlasný filmový průmysl,“ navrhuje bývalá ředitelka dopravního oddělení newyorské radnice Margret Newmanová.
Zda se některý z návrhů uskuteční, je otázka pro příští desetiletí. Samotné letiště nyní řeší zejména výstavbu nové ranveje. „Platný harmonogram počítá se zahájením stavby v roce 2017 a se zprovozněním po roce 2020,“ říká mluvčí letiště Eva Krejčí. Do budoucna se také počítá s rozšířením Terminálu 2 o Prst D.
