Nový způsob přiblížení na přistání, které je známé pod zkratkou CDA, už úspěšně používají například na nejrušnějším německém letišti ve Frankfurtu nad Mohanem.
"Konvenční klesání probíhá tak, že letadlo sestoupí do určité letové hladiny, kterou pak nějakou dobu udržuje, dokud nedostane od dispečerů povolení klesat dále. V novém režimu přistání, které je známé pod zkratkou CDA klesá letadlo z určité letové hladiny plynule až do bodu dosedu," vysvětlil rozdíl mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma.
Letadla při použití tohoto systému nebudou muset při příletu zvyšovat tah, čímž se zkracuje doba letu, šetří palivo a snižují se tím emise i hluk. Například Boeing 737 jen novým modelem přistání ušetří 50 až 150 kilogramů paliva, což odpovídá až 450 kilogramům emisí oxidu uhličitého.
Nový systém až s novou dráhou
Zavedení projektu do praxe má však výrazný háček. Nový systém je podstatně náročnější na koordinaci příletů, využít ho na Ruzyni bude tedy zatím možné hlavně v noci, kdy je slabý provoz.
Nyní se tu odbavuje většina příletů i odletů na jediné ranveji, letiště proto tvrdí, že všechny výhody nového modelu se uplatní, až pokud se v Ruzyni postaví nová paralelní dráha, která razantně zvýší jeho stávající kapacitu.
"Rozdělí přílety a odlety mezi dvě dráhy a tím vznikne dostatečná kapacita pro nový způsob přistávání, které se zahajuje již přibližně padesát kilometrů od letiště," popsala mluvčí pražského letiště Eva Krejčí.
Proti stavbě nové dráhy však dlouhodobě bojují obyvatelé obcí v jejím okolí. Obávají se, že nad jejich hlavami neúměrně vzroste hluk z přistávajících strojů.
"Každá snaha snížit hlukovou zátěž je dobrá. Takto to ale na mě působí jako věc vytržená z kontextu, kdy nám tvrdí, podívejte se, až bude nová dráha postavená, stane se něco úžasného," poznamenal místostarosta městské části Suchdol Václav Vlk.
Podle něj je základní problém, že stát zatím nedokázal jasně říct, kolik letů by měla Ruzyně po stavbě nové dráhy odbavovat. "Nevíme, jestli to má být 300 tisíc, nebo 400 tisíc letů ročně, což je velký rozdíl," dodal Vlk.
Systém se může uplatnit nejen na největším českém letišti. "Například v Brně, Ostravě nebo Karlových Varech ho díky nižšímu provozu bude pravděpodobně možné používat v mnohem větší míře než v Praze," doplnil Richard Klíma z Řízení letového provozu.
