Dvaadvacet výstřelů padlo pár minut před jedenáctou hodinou noční 28. srpna 1997 na rohu Královodvorské a Rybné ulice. „Na oběť vypálil z okna vozu Mazda, v němž se nacházely dvě další, neznámé osoby,“ uvedla dnes státní zástupkyně Ladislava Čarvaš.
Elmiho S. zasáhlo 14 devítimilimetrových projektilů do hlavy, hrudníku a dalších míst. Devastujícím zraněním podlehl. Odstavenou Mazdu policisté nalezli o pár desítek metrů dál, poblíž Masarykova nádraží.
Jeho posádka zmizela, kriminalisté se po složitém vyšetřování prostřednictvím svědků, odposlechů telefonů a dalších důkazů dostali k Shukri Hottimu. Mezi jeho rodem a klanem S. z kosovského Rogova tehdy panovala krevní msta, v kodexu zvykového práva zvaná hakmarje.
Během krvavého nepřátelství zemřel i jeden z bratrů obžalovaného a on sám byl zbit několika členy konkurenčního klanu. Oba rody se rok po vraždě v Praze slavnostně rituálně usmířily za přítomnosti rogovského „hodži“, muslimského duchovního.
„Krev se musí smýt, když někdo zabije. Smývá se slavnostně přípitkem,“ pospal akt dnes obviněný. Během obřadu představitelé obou znesvářených rodin prohlásili, že zabili a svého činu se za účasti desítek hostů odřekli.
Na zvykové právo však česká justice samozřejmě nehledí. Hoti proto v nepřítomnosti v roce 1999 dostal za vraždu trest 12 let.
Městský soud uznal Hotiho vinným v jeho nepřítomnosti v květnu 2006, uložil mu dvanáctiletý trest. Do Česka byl vydán až před dvěma lety a jak umožňuje zákon, požádal o nový proces.
Krev je vyčištěna
„Nikdy jsem nebyl v Praze, to, co uvádí obžaloba, není pravda. Mohu to dokázat mnoha svědky. O vraždě jsem se dozvěděl já a má rodina od známého,“ vypovídal v pátek obžalovaný. Jeho alibi, které dnes přednesl soudu, je akční.
Obviněný na konci srpna 1997 trávil podle své verze čas v pohraničních horách mezi Kosovem a Albánií. Směrem z této země doprovázel prý transport zbraní a bojovníků separatistů, chystajících se do akce proti Srbsku.
„Naváděli jsme kamion, s jehož posádkou jsme byli ve spojení rádiem, aby nenarazil na kontrolní body srbské policie a armády,“ vypověděl Hoti. Jeho dům v Rogovu sloužil i jako štáb separatistů a on tam též působil.
„Shukri zabil Shalu. Krev je vyčištěna,“ řekla tehdy prý jedna ze svědkyň. Důkazy, které by ho spojovaly s pobytem v Praze a podílem na likvidaci člena konkurenčního rodu však obviněný rozhodně popírá.
Rodinní svědci
Obžalovaný tvrdil, že jako nejmladší ze šesti bratrů ani nemohl podle zvykového práva rozhodnout pro vykonání vendety. „Udělali ze mne obětního beránka,“ tvrdil dnes Shukri. Podle jeho verze to asi byl jeho bratr, kdo před lety střílel.
A ten prý i v roce 1997 v Praze vystupoval jako Shukri. „Jsem si podobní, i hlas má stejný anebo číslo bot,“ konstatoval během výpovědi obviněný. Jenže bratr před soudem vypovídat nemůže, před několika lety ho nalezli v jeho kanceláři v kosovském Prizrenu s kulkou v hlavě.
Obžalovaný však nabídl na potvrzení své verze výpověď dlouhé řady dalších členů jeho rodiny z Kosova. Se svědky to tak senát soudce Petra Nováka nebude mít jednoduché. Svědčit měl třeba i bývalý bodyguard zastřeleného podnikatele.
Jde o jednu ze záhadných postav kauzy, ač v den vraždy stál vedle oběti, nezasáhla ho žádná ze střel z automatu. Navíc někdo musel Mazdu se střelcem na místo činu navigovat v okamžiku, kdy se zde Elmi S. objevil. Není vyloučeno, že zradil osobní strážce. Ten je však údajně kdesi v Itálii.
Jednání pokračuje konstatováním dalších písemných důkazů a výpověďmi českých svědků.
