„Celý areál má tři vlastníky - stát a dva církevní subjekty, proto je jeho správa náročná. Obtížná je situace s budovou, která je součástí konventu a která je částečně ve vlastnictví opatství a částečně zůstala ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ),“ řekl správce Benediktinského opatství Panny Marie a Sv. Jeronýma v Emauzích Karel Šmída.
Protože jde o nadlimitní veřejnou zakázku, bude se odkupem budovy ve středu zabývat vláda.
Sázavský klášterPoutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v ní žili slovanští mniši, Sázava tehdy představovala středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, nadále ale zůstal centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil. V 19. století fungoval jako zámek a byl za tímto účelem také přestavěn. Tehdy vzaly za své barokní fresky v křížové chodbě, které byly zabíleny. Objeveny byly v roce 2007, postupně se obnovují a hotovo by podle NPÚ mělo být do roku 2032, kdy se slaví tisícileté výročí založení kláštera. V roce 1951 byl areál znárodněn, měl různé využití třeba i pro expozici místní sklárny Kavalier. V roce 1962 se stal národní kulturní památkou a jeho správu převzal Státní památkový ústav, dnes NPÚ. |
„Areál kláštera je v důsledku církevních restitucí tvořen vzájemně propojenými nemovitostmi tří různých vlastníků, což uvádí NPÚ do nepříznivé vlastnické situace,“ sdělila mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Správa klášteru Sázava zůstala podle ní v důsledku změn vlastníků bez jakéhokoliv zázemí.
„Opatství, vědomo si komplikované vlastnické struktury, nabídlo NPÚ prodej většiny jím vlastněných nemovitostí,“ uvedla.
Šmída doplnil, že o objekty opatství požádalo v restitucích, protože dříve byly majetkem kláštera.
„Ve 30. letech jsme to měnili za velkostatek v Suchdole a bylo předjednáno, že budovu získáme celou. Směna se ale neuskutečnila, takže v tuhle chvíli v tom baráku vlastníme kus přízemní chodby, kus patra a kus střechy bez samostatného přístupu,“ uvedl.
Církevní budovy čeká oprava
Stát vrátil v roce 2016 při majetkovém vyrovnání státu s církvemi části areálu Sázavského kláštera. Římskokatolická farnost Sázava - Černé Budy dostala kostel svatého Prokopa, který je ústřední budovou areálu Sázavského kláštera, torzo gotického trojlodí s věží a faru.
Řád benediktinů dostal menší část konventu, budovu prelatury a část zahrad. Budova kláštera s expozicí věnovanou slovanské vzdělanosti zůstala státu. Tři zmíněné budovy se mají brzy rekonstruovat, přispějí na ni 101 milionem korun evropské fondy a dvanácti miliony stát.
