Návštěvníci zatím mohou spatřit první čtyři z celkem šestadvaceti nástěnných maleb. Ještě letos se zřejmě podaří odkrýt pátou.
"Je na nich zajímavé to, že každá představuje jiný výjev, takže restaurátor neví, co za obrázek z toho nakonec vyleze," popisuje práci v Sázavském klášteře Renata Zemanová, která se podílela na odhalování fresek v Sázavském klášteře.
Právě ona fresky zmapovala. "Postupně se po seškrabávání pomocí skalpelů a dlátek začaly odhalovat figurální motivy a celá chodba se začala krásně zabarvovat," vzpomíná.
Opravy začaly před pěti lety. Národní památkový ústav vydá na restaurování každé z fresek v průměru tři sta tisíc korun.
Restaurátoři začínají vždy sondáží. Po ní následuje nejkritičtější fáze, při které dochází k odkrývání celé fresky. "Při snímání vrstev se musí postupovat hodně opatrně, protože se stává, že se originální barevné pigmenty odlupují spolu dalšími vrstvami," vysvětluje restaurátorka. Fáze odkrývky tak může zabrat až čtyři měsíce.
Po dočišťování, tmelení a barevných retuších přichází na řadu závěrečná fixační fáze. Objevitelka prvních dvou fresek zůstává věrná metodě, kterou používali už v baroku. Fixační hmota obsahuje kromě vody a esence lněného oleje i žloutky.
"Taková fixace zabraňuje blednutí barev a chrání je před prachem," dodala. Fresky v Sázavském klášteře jsou na stropě, a tak jim nehrozí žádné mechanické poškození. Tudíž stačí zajistit dostatek čerstvého vzduchu a hlídat vlhkost stěn.
Sázavský klášterPůvodně benediktinský klášter založili v roce 1032 kníže Oldřich a sv. Prokop. Byl významným kulturním střediskem slovanské liturgie. V 18. a 19. století byl přestavěn. Nyní je klášter ve správě Národního památkového ústavu. Veřejnosti je v sezoně přístupný denně kromě pondělí od 10 hodin. Prohlídka návštěvnické trasy stojí 70 korun. |
To, že byly fresky zabílené, je také mohlo zachránit. "Možná je to lepší varianta, než aby je světští majitelé nechali být a vůbec se o ně nestarali," uvedla kastelánka Slávka Matoušová.
Klášter, který byl po požáru v roce 1746 přestavěn do barokní podoby, obývali benediktini. To, že se pod bílými nánosy skrývá jiná výzdoba, bylo celkem jisté. Celkový počet fresek, který tu byl při tomto posledním mapování zjištěn, je dvacet šest.
"V křížové chodbě se jich nachází čtyřiadvacet, v každé klenbě je jeden výjev. Na chodbu pak ale ještě navazuje vestibul a tam jsou další dvě," propočítává Matoušová. Ročně se odkryje přibližně třicet dva metrů čtverečních barokních fresek.
V rámci oslav 1 150. výročí příchodu misionářů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a 960. výročí úmrtí českého národního patrona sv. Prokopa mohou návštěvníci na prohlídkové trase zhlédnout i výstavu ikon Martina Damiena s názvem Okno do nebe.
