Mobilní Metro.cz

Fotografie domu z roku 2014 | foto: Archiv rodiny Schlöglů

Ve slavném muzikantském domě Schlögl bývalo pekařství i gay podnik

Vydáno 16.09.2016 Metro.cz
Snad každý Pražan kolem něj někdy prošel. Modrý funkcionalistický dům na Jungmannově náměstí 17 s neonovým nápisem Schlögl má zajímavou historii, o které se příliš nemluví.

Už od 30. let minulého století v něm sídlí hudba. Neon odkazuje na firmu, která nabízí kompletní servis pro hudebníky. Historie firmy sahá až do roku 1864, kdy byla založena klavíristou a stavitelem pian Ferdinandem Schlöglem.

Dnes je dům také sídlem prodejny zvukových nosičů Supraphon Musicpoint, budova zažila ale i období, kdy tu fungovala prodejna pečiva či prvorepubliková restaurace a pozdější gay podnik. Téměř sto let je však tento funkcionalistický dům svázán s rodinou Schlögl.

Stavbu nechala vybudovat ve 30. letech minulého století. Už v té době měla za sebou více než sedmdesátiletou historii, kdy působila v Malém Platýzu, na Ovocném trhu nebo v ulici Na Poříčí.

Majitelé byli původně niťaři, už od poloviny 19. století ale měli také dílnu na opravu a výrobu hracích strojků a hodin. Zčásti podniku vznikla brzy továrna na piana značky Dalibor a posléze rodina Schlöglů rozšířila sortiment i na velké nástroje a půjčovnu pian.

Za zakladatele rodinné tradice je považován Ferdinand Schlögl (1831 - 1872), klavírista a stavitel pian. Po jeho smrti vedli firmu potomci až do znárodnění v roce 1950. V současné době je spolumajitelkou domu na Jungmannově náměstí Ferdinandova pravnučka Jana Švehlová.

„Velkého rozmachu dosáhla naše firma na konci 19. století díky technické revoluci a proměně klavírní mechaniky, ale i zásluhou mého iniciativního dědečka Ferdinanda,“ vypráví Švehlová.

Takzvaný Dům klavírů ale nepatřil jen hudbě. Za první republiky tu v podzemí provozoval jistý pan Tůma restauraci. Za války pak zaujalo část přízemí kadeřnictví a prodejna pečiva. Dne 21. června 1950, ve stejný týden jako proběhla poprava Milady Horákové, byl podnik rodiny Schlöglů znárodněn. Zastavil se prodej pian a do domu byl nastěhován levný nábytek pro pracující. I po znárodnění v něm fungovala alespoň půjčovna klavírů.

S úsměvem vzpomíná i na to, jak v domě kolem roku 1955 prodával drobný sortiment rovněž znárodněný pan Petrof.

„Stál rozšafně za pultem v modrém dělnickém plášti a nabízel struny a kalafunu.“ Za komunistů se změnilo i zaměření restaurace v podzemí, logo T club připomínající původní podnik pana Tůmy se stalo symbolem gay podniku.

Zpět rodina dostala dům v roce 1991. A vrátily se hudební nástroje.

Sdílet článek

Komentáře