Pokud by se Karel Schwarzenberg stal prezidentem, z okna Hradu by se díval zřejmě na největší skvost, který v Praze jeho rod zanechal - renesanční Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí.
Před více než sto padesáti lety byla Schwarzenberská ulice na Smíchově. Jejím spojením s Tržním náměstím, Zbraslavskou a Pasovskou ulicí ale vznikla v roce 1861 dnešní Nádražní.
Sám Karel Schwarzenberg nejezdí domů ani na jednu ze zmíněných adres. V metropoli bydlí na Novém Městě v podkrovním bytě po rodičích.
"V této části města je to docela dobré, jinde už však podle mě je až příliš komerce. Někdy bych Prahu přirovnal ke krásné dívce, která místo toho, aby se oblékla elegantně, tak se oblékla jako k....," řekl.
Kdybychom chtěli dát nějaké městské části přezdívku "Schwarzenbergova", byly by to Jinonice. Roku 1684 koupil celé panství Ferdinand Vilém, kníže ze Schwarzenbergu pro svého synovce Jana Adolfa, a na přelomu 19. a 20. století zaměstnával rod většinu z asi 800 obyvatel.
"Praprabába" přivezla Jezulátko
Krom jiného nechali v Jinonicích roku 1684 vystavět pivovar, který fungoval až do roku 1896. Mimo jiné můžeme nad průčelím jinonického zámečku dodnes spatřit erb Františka Viléma ze Schwarzenberga. V roce 1920 pak prodali celé panství Praze.
Pár let po založení jinonického pivovaru, v roce 1719, zdědil rod zmiňovaný Schwarzenberský palác. Později k němu připojil ještě sousední Salmovský. Trojkřídlý objekt (nazývaný též Lobkovický palác) z 16. století původně sloužil jako městské sídlo královských komoří.
Některé Pražany možná překvapí informace, že sošku Pražského Jezulátka karmelitánům darovala Polyxena z Lobkowicz, která byla prababičkou Karlova strýce Františka.
Stejně tak jsou Schwarzenbergové spojeni s Clam-Gallasovým palácem na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí - s rodem Clam-Gallasů jsou totiž takříkajíc "v přízni".
