„Soud vzal za prokázané, že se skutek stal tak, jak bylo žalováno. Byť proti obžalovanému svědčí nepřímé důkazy, tvoří ucelený řetězec. Jedná se o pokračující delikt,“ zdůraznil mimo jiné při zdůvodnění verdiktu předseda senátu Ivo Zelinka.
Mezi důkazy proti Michalu D. patří například pohyb jeho telefonu v místech, kde došlo k přepadům pošt. Na místech činu kriminalističtí technici zajistili například i pachovou stopu, otisky prstů či vzorek DNA obžalovaného. Každá ze stop se na přepadené pošty mohla podle verdiktu dostat při loupežích.
V obsáhlém zdůvodnění verdiktu soudce zdůraznil, že polehčující okolnosti ve prospěch expolicisty senát neshledal.
„Spáchal tři útoky se zbraní, což představuje zvlášť důrazný moment,“ konstatoval také Zelinka. A notně zavrženíhodné je podle předsedy senátu i to, že Michal D. loupil v době, kdy sloužil u policie.
„Možná že jsem byl ve službě moc aktivní...“
V jednací síni také zazněla služební přísaha policistů, kterou Ivo Zelinka obviněnému připomněl. „Zpronevěřil se přísaze. Slib se pro něj stal jen prázdnou slupkou,“ připomněl v této souvislosti předseda senátu. Také k tomu soud přihlédl, když rozhodoval o vině a výši trestu.
Verdikt odpovídá závěrečnému návrhu státního zástupce. „Prokázána byla vina ve všech skutcích. Stejně tak motiv i těžká újma na zdraví jedné z přepadených,“ uvedl ve svém posledním slově žalobce Zbyněk Vondra.
Naopak obhajoba požadovala zproštění obžaloby.
„Soud by měl postupovat podle zásady, že pochybnosti by měly být vyloženy ve prospěch obžalovaného. V tomto případě důkazy pokulhávají. Ani jeden ze svědků mého klienta neidentifikoval. Důkazní situace na odsouzení nestačí,“ hájil svého klienta advokát Ondrej Štefánik.
Obhájce nanejvýš připustil, že by skutek měl být posuzován podle mírnější sazby a v takovém případě vynesen mírný, podmíněně odložený trest. „Nejsem ten, kdo ohrožuje společnost. Násilí se mi příčí. Možná, že jsem byl ve službě moc aktivní,“ pronesl na závěr Michal D.
Příliš soukromé pátrání
Podle verdiktu v dubnu a červenci 2014 policista zaútočil ozbrojen pistolí na pošty ve středních a severních Čechách, konkrétně ve Škvorci, Bedřichově a Mcelích. Všude požadoval „děngy“ a pak hovořil česky.
Loupeže mu měly vynést přibližně 76 000 korun. Ve Mcelích podle verdiktu bil pošťačku pistolí do hlavy a poranil jí ruku. Žena atak odnesla vážnou újmou na zdraví a posttraumatickou stresovou poruchou.
Zda obžalovaný při loupežích použil svou služební zbraň, není jasné. Po poslední službě Michala D. v Pečkách jeho pistole CZ 75 kalibru 9 mm zmizela. Jak se to mohlo stát, nevysvětlil.
Michal D. připouštěl pouze to, že si venkovské pošty vyhlížel. Ale jen prý proto, aby odhalil možné lupiče, kteří by na ně měli zálusk. Pátral však prý na vlastní pěst.
„O těchto svých detektivních aktivitách nikoho neinformoval. Soud jeho výpověď považuje částečně za účelovou,“ konstatoval soudce Ivo Zelinka.
Navíc bývalý policista hrál a sázel, i proto spadl do insolvence. Dlužil 700 tisíc korun. Další peníze si půjčoval od přátel. Peníze sháněl i tak, že zastavoval svůj telefon či hodinky.
Michalu D. za loupež hrozilo pět až 12 let vězení. Rozsudek není pravomocný, obhajoba se ihned odvolala. O kauze tak rozhodne Vrchní soud v Praze.
