Přestože má jen dvě patra, je na Kampě nepřehlédnutelnou stavbou. A to nejenom proto, že v domě U Modré lišky sídlí estonská ambasáda. Pozornost přitahuje právě modré zvíře v domovním znamení.
Což potvrdil i estonský velvyslanec v Praze Sten Schwede.
„Dům je velkým lákadlem. Chodí tu kolem nás hordy turistů a fotí si naši fasádu s modrou liškou,“ popsal Schwede. Proč má dům ve znaku modrou lišku, není dodnes jasné. Panuje kolem toho několik pověstí a povídaček. Objevují se teorie, že zvíře má připomínat hájovnu, jež na místě měla dříve stát.
Narazit lze i na informaci, že na místě dnešního rohového domu stál posvátný háj, v němž si krátila chvíle bájná kněžna Libuše. Pak existuje ještě jedna legenda, která souvisí se zmíněnou hájovnou. Hajný měl být nemanželským synem jakéhosi hodnostáře, a že byl nepřiznaný, dal si alespoň urozenou šelmu do znaku domu. Nad liškou je ještě možné spatřit vyobrazené Pražské Jezulátko. Kde se na fasádě vzalo, je ještě větší záhadou.
Příbytek Voskovce
Domovní znak však není jedinou zajímavostí, kterou dům U Modré lišky skrývá. Údajně v tomto domě bydlel několik let herec Jiří Voskovec. Jeho divadelní partner Jan Werich žil v nedaleké vile, která dnes po něm nese jméno a kde je stálá expozice věnovaná oběma představitelům Osvobozeného divadla.
Památkově chráněný dům byl postaven na začátku 16. století, o století později byl přestavěn a na fasádě se objevila modrá liška, která mohla být na domě i dříve, což ale není jisté. Vzhled domu se pak měnil na výsledný klasicistní.
Návštěva na ambasáděSeriál MF DNES přináší exkluzivní pohled do prostor ambasád v Praze, kam se běžně veřejnost nedostane. Každou středu a sobotu představí zákoutí jednoho z velvyslanectví i samotného velvyslance. Dosud vyšlo: |
Úprav se stavba dočkala i v 21. století kvůli povodním z let 2002 a 2013. Dům se musel zevnitř opravovat a dostal moderní podobu. I pět let po povodních však voda domu škodí. V zimě kvůli ní ve zdech praská omítka, tudíž se interiéry pravidelně malují.
S každým dalším diplomatem se ambasáda plní bytovými doplňky. Při opouštění Prahy totiž nechávají velvyslanci na ambasádě obrazy či nábytek, který si na další štaci nechtějí brát. Proto lze na velvyslanectví kupříkladu narazit i na sbírku CD s estonskou jazzovou hudbou.V přízemí je výstavní prostor, kde ambasáda koná kulturní akce. V jednom patře jsou kanceláře, v druhém místnost s krbem, kde se konají různé večírky. I pro estonskou komunitu v Praze.
„Nežije tu mnoho Estonců, ale přeci jen tu někteří jsou. Měli jsme proto společný vánoční večírek a společně jsme oslavili výročí naší země,“ uvedl Schwede.
Rozhovor s velvyslancem Stenem SchwedemOsudy dobrého vojáka Švejka přečetl Sten Schwede poprvé asi v 11 letech a od té doby se k nim několikrát vrátil. V jeho rodné zemi je česká literární klasika oblíbenou knihou, kterou si lidé nechávají na nočním stolku. Rozhovor se Schwedem coby velvyslancem Estonska v Praze vznikl v červenci, krátce předtím, než byl na ambasádě vystřídán, protože mu skončilo funkční období. Češi o sobě občas říkají, že jsou národem švejků. Vidíte v něčem podobnost zdejších obyvatel s touto postavou? Věděl jste něco o Česku a Praze, když jste do ní přijel jako velvyslanec? Jaké je vaše oblíbené místo v Praze? Sice tu žijete s rodinou, ale je přece jenom nějaké místo, kam jdete, když vám schází domov? Řízek s bramborovým salátem? On se tu jí celkem běžně. Ale hlavně je to tradiční vánoční pokrm. V Estonsku ho jíte také na Vánoce, nebo po celý rok? Učíte se tedy česky, když jste naučil děti objednat si řízek? Když tedy odjíždíte, odvezete si něco z Česka? |