Je to sen snad každého studenta. Vinný sklep plný kvalitního vína přímo pod areálem školy. V Mělníku je to realitou. Sklep, který v areálu České zahradnické akademie původně sloužil k uchovávání zeleniny, teď patří velkým sudům a nerezovým nádržím, které jsou plné skvělého vína ze Školního statku Mělník.
Zdejší víno je dílem osmašedesátiletého sklepmistra Vojtěcha Kušiny a jeho týmu. Výrobu tady vede od roku 1986 a každým rokem potěší stovky milovníků vína ještě lepším ročníkem Ryzlinku rýnského, Mülleru Thurgau i dalších odrůd. Už v létě za to dostal od Vinařské asociace České republiky ocenění za celoživotní přínos českému a moravskému vinařství. V pondělí v Den oslav města převzal od vedení radnice Stříbrný řád za celoživotní přínos vinařství na Mělnicku.
„I kdybych byl vinařem 200 let, pořád se budu učit,“ říká Vojtěch Kušina, když ukazuje školní sklep. Otáčí kohoutkem nádrže s nápisem „ročník 2015“, aby naplnil sklenku jiskřivým ryzlinkem. „To je ono,“ pochutnává si. „Cítíte tu svěžest? Za chvíli vám vzadu na jazyku začnou pracovat chuťové buňky, aktivují je kyselinky ve víně. A jako by vás žádaly: Svlaž nás, napij se znovu.“
Vojtěch KušinaNarodil se v roce 1951. Rodiče měli hospodářství, už odmala měl proto velmi blízko k zemědělství. Maturoval na původní Vinařsko-ovocnické škole v Mělníku. Na vysokou školu se ale kvůli problémům rodiny s komunistickým režimem nedostal. Po maturitě v roce 1970 nastoupil do Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně a po vojně začal pracovat na Státním statku v Mělníku. Od roku 1986 působí na Školním statku Mělník, kde coby sklepmistr vede výrobu vína a zajišťuje praxe studentů. Převzal Stříbrný řád města Mělník za celoživotní přínos vinařství. |
V pondělí večer jste převzal ocenění za celoživotní přínos vínu na Mělnicku. Jak dlouho se tomuto oboru vlastně věnujete?
V roce 1970 jsem maturoval a nastoupil do práce ve Výzkumné stanici vinařské v Karlštejně, která mimochodem letos oslavuje sté výročí, což je velmi krásné. Měl jsem tu čest nastoupit do ústavu, kde působili skuteční odborníci a milovníci vína jako pan Tomáš Dohnal či Vítězslav Hubáček. To byli nádherní lidé, kteří pracovali na šlechtění a na výzkumu révy v české oblasti. Vyšlechtili spoustu odrůd, které se používají na výsadbu dodnes. Od nich jsem se toho hodně naučil.
Většinu profesního života jste prožil v Mělníku?
Už rok poté jsem pochopitelně musel na vojnu, proto jsem ve výzkumné stanici skončil. Po vojně v roce 1973 jsem nastoupil na Státním statku Mělník, který obhospodařoval skoro 200 hektarů vinohradu. Spadl jsem do toho, jak se říká, rovnýma nohama. Jako 22letý kluk jsem měl najednou na starosti vlastních 50 hektarů vinohradu a 35 žen, které tam pracovaly.
Později jste přešel na Školní statek Mělník, kde už jste zůstal?
To bylo přesně 15. ledna 1986. Byli tady úžasní vinohradníci a profesoři, kteří v té době učili zpracování hroznů a vinohradnictví. Byli to lidé na svém místě. Mnozí z nich mě tady učili před maturitou, tak jsem se jim vlastně vrátil. Sám nejsem učitel, protože nemám vysokou školu. Studenti ke mně chodí na praxe na vinohrady a do sklepního hospodářství. Naučíme je vše od pěstování a péče o vinohrad přes prvotní zpracování hroznů až po krášlení a zrání vín. Poznávají tady dlouhou celoroční cestu k výslednému nápoji.
Co vás vedlo k tomu, věnovat se zrovna vinařství?
Rodiče měli hospodářství, věnovali se rostlinné i živočišné výrobě. Od počátku jsem v tom vyrůstal a měl jsem k zemědělství blízko. Více se mi v tomto oboru zalíbila právě taková ta ušlechtilá práce s vínem. V rámci zemědělské produkce je to nádherný obor, obzvlášť tady na Mělnicku, což je úžasná a významná vinařská oblast.
V čem je Mělnicko pro víno výjimečné?
Jsou tu úžasné terroiry, tedy viniční trati. Vynikají kombinací několika faktorů, jako jsou struktura půdy, mineralita, vlhkost, nadmořská výška, podnebí. To vše v kombinaci se stářím vinic dává vínu z Mělníka skvělou chuť. Česká oblast se rozděluje na dvě podoblasti – Mělnicko a Litomeřicko. U nás je podloží tvořeno opukou a slídou, v Litoměřicích hlavně čedičem. I to způsobuje jemné chuťové rozdíly. Například náš Ryzlink rýnský je typický takovou lipovinou a ovocností v chuti. Záleží pochopitelně i na vinaři, jak se s celým procesem popere a jaká bude výsledná chuť a kvalita.
V posledních letech jsme svědky změn klimatu. Umožňuje vám to pěstovat v regionu všechny odrůdy?
I když se teplota zvyšuje, stále jsou odrůdy, které se tady u nás nepěstují, jako například Ryzlink vlašský či Veltlínské zelené. Těm se daří na Moravě. Tady stále nedosahujeme tak vysokých průměrných teplot jako například na Mikulovsku. Tady u nás na Mělnicku máme typické odrůdy, které pěstovali už naši předci. Jsou to hlavně Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Kerner, Sylvánské zelené, Neuburské nebo z červených Svatovavřinecké.
Nejhorší víno se Pražanům už dávno nepodává, říká majitel Vinařství roku |
Rostoucí teploty jsou tady pro vás na rozdíl od jiných zemědělských oborů příznivé?
Jsou pro nás příznivé, ale horko nesmí nastoupit moc brzy. Pokud totiž nastane brzy dlouhé horko, klesá ve víně obsah tolik důležitých kyselin. Tak tomu bylo loni, kdy jsme zaznamenali neobvykle horké jaro i léto. Celé tajemství je v tom, že se od samého počátku snažíme hlídat tělo a obsah bobulek révy, aby měly správné pH a obsah kyselin, a ve správném okamžiku je začneme sklízet. Rizikovější jsou pro nás naopak mrazy. V letošním roce nám na některých parcelách vinice promrzly až z 60 procent. Celkově byl ale letošní rok klimaticky mnohem příznivější.
Letošní ročník tedy bude lepší než ten loňský?
Celkově si myslím, že ano. Je to hlavně díky vyššímu obsahu přírodní kyseliny. Jen velmi nerad používám anorganickou přidávanou kyselinu.
Jak si stojí vína z Mělníka v porovnání s konkurencí?
Myslím, že velmi dobře. Opakovaně se dostáváme mezi sto nejlepších vín v národní soutěži zvané Salon vín. Velmi mě také potěšilo, že byla letos na 600. výročí našeho významného panovníka obnovena mezinárodní soutěž vín O pohár Karla IV. Uskutečnila se právě tady v Mělníku a soutěžilo téměř 180 vzorků z české oblasti, Moravy i ze zahraničí. Bylo pro nás příjemným překvapením, že jsme z tolika krásných a kvalitních vín v takzvaném rozstřelu zvítězili s naším Ryzlinkem rýnským patnáctkou kabinetní.
Jak dobře se zdejší vína prodávají?
V posledních letech tady vzniklo mnoho obchodních domů, kde je přetlak různých vín i z ciziny. Přesto se zatím česká vína prodávají, i když jsou mírně dražší. Naše víno ze školního statku se do běžných supermarketů nedostává, lidé si pro něj jezdí hlavně k nám do prodejny v areálu školy.
