Jediný právně platnéý závazek pro Prahu je Usnesení rady Prahy reagující na dopis Cranea kde se ptá zda je Praha ochotná převzít (bezplatně) do vlastnictví obrazy namalované Muchou a jejich přeevzetí do svého vlastnictví Craneovi písemně potvrdit

V archivu Prahy najdete zápisy ze zasedání rady a její usnesen z 21.10.10í:

"7339. Přípis Kranův ohledně Muchova cyklu vzat na vědomí; budiž odpovězeno, že rada městská chce každý jednotlivý obraz přijmouti a potvrditi a chce se postarati o BEZPEČNÉ A VHODNÉ JICH ULOŽENÍí."

Crane jako zdatný obchodník zopakoval ve smlouvě s Muchou tento závazek Prahy sdělený mu dopisem ve smlouvě datovaným 26.11.1910. Mucha tuto smlouvu s Cranem podepsal a tím akceptoval stanovisko Prahy že se chce postarati o BEZPEČNÉ A VHODNÉ JICH ULOŽENÍ. Tedy žádný zvláštní pavilon pro Epopej!

Praha má v archivu uloženy předávací protokoly kjimiž Mucha podle smlouvy s Cranem předával obrazy do vlastnictví Praze.

Mucha namalovalEpopej na zakladě smlouvy o dílo uzavřené mezi ním a americkým průmyslníkem Cranemv roce 1913. Celková odměna Muchovi za 20 obrazů podle této smlouvy činila USD100 000 a její výplata byla podmíněna tím, že Praha převezme obrazy do svéhovlastnictví a tuto skutečnost Craneovi potvrdí. Mucha obrazy Praze dovlastnictví předal a dostal za ně královsky zaplaceno. Těch 100 tisíc dolarůpřepočtených z roku 1913 na současnou hodnotu by činilo cca 15,4 milionů dolarů = 370 milionůkorun.

Kdy konečně někdo pošle do háje podvodníka Johna Omonda, který se nyní vydává za Johna Muchu vnuka Alfonse Muchy. A to nejen za vnuka, ale dokonce za pokrevního vnuka, Jak by mohl být pokrevním vnukem když jeho otcem Jiří Mucha. John Omond je nemanželský syn manželky Jiřího splozený někým jiným a neuznaný Jiřím za vlastního. Myslím, že by mělo být vyžadováno, aby dokázal svůj pokrevní vztah testy DNA Jarmila Plocková Muchová, kterou Jiří písemně uznal za vlastní. Přesto jí John Omond dědiství po otci a dědečkovi přes deset let upíral

když jeho otcem není Jiří Mucha.

Když vynechám parlament, Strakovku atd., co je celostátní, tak celá ta historka kolem Epopeje, která bude putovat po Číně, je to nejhnusnější na Praze.

Slovanská epopej nikdy nebyla Alfonse Muchy ani Moravského Krumlovu. Bylo to dílo vytvořené na zakázku a dované Praze majtelem. Nový majitel, Praha, ho později zapůjčil Moravskému Krumlovu.

Tedy, jinak ten soud ani skončit nemohl.

Když se nemohou obě města a potomci dohoudnou......

Normálně bych ta plátna spalil a popel uložil do hrobu Alfonse Muchy na Vyšehradě.

Abyl konečně klid :-) :-) :-)

Ale vždyť právě o něco podobného těm pražským protislovanským čachrářům jde!

Takže epopej v podstatě patří Krndě a může si sní dělat, co chceMožná kdyby Mucha tušil, jak se Praha bude chovat k jeho dílu, tak by ji svěřil jiné instituci.

„I Alfons Mucha by byl dnes rád, že dílo odcestovalo na jiný kontinent. On sám totiž často žádal Prahu o zapůjčení díla na zahraniční výstavy. On to podporoval již za svého života. I z toho plyne, že se necítil být majitelem díla,“

Zdroj: http://praha.idnes.cz/slovanska-epopej-soud-alfons-mucha-vlastnictvi-john-mucha-pnh-/praha-zpravy.aspx?c=A170407_112404_praha-zpravy_nub

Takže když zapůjčím něco na zahraniční výstavu, tak už se necítím být majitelem díla? Ještěže to vím. Kdysi žádali mého otce, aby jim zapůjčil obraz na výstavu. On odmítl. Zřejmě by to taky bylo bráno, že zapůjčením obrazu už se necítí být jeho vlastníkem.

"Slovanská epopej patří Prazeˇ": ... a pražská "kavárna" bude vymýšlet neuvěřitelné podlosti a dělat jakékoliv "psí kusy", aby Slovanská epopej zmizela ze světa, právě proto, že je SLOVANSKÁ !

Co Praha schvátí, už nikdy nenavrátí.