Smog v Praze. Pohled na Petřínskou rozhlednu (20.1.2017)

Smog v Praze. Pohled na Petřínskou rozhlednu (20.1.2017) | foto: ČTK

Zlepšit pražský vzduch mají hlavně řidiči, mluví se o omezení dieselů

  • 14
Pražští radní přemýšlí, jak zlepšit ovzduší. Mluví se o zavedení emisní zóny i omezení vjezdu naftových vozidel do města. Do konce září chce Praha schválit regulační plán, který v případě nutnosti umožní zavést dočasná opatření týkající se zhoršeného ovzduší.

Obtížné dýchání a varování lékařů před zbytečným pobytem venku. Začátek letošního roku prožívali Pražané často za smogu (psali jsme zde), což znovu zažehlo debatu o možnostech, které má Praha v boji proti znečišťování místního ovzduší.

Radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN) seznámí příští úterý radu s dosavadními výsledky analýzy, která má otázku objasnit. Studie totiž zjišťovala, jak se Praha může inspirovat v boji proti smogu u dalších evropských metropolí.

Vše by mělo vyústit dvěma směry. Praha chce do 30. září schválit regulační plán, který jí umožní zavést dočasná opatření při vyhlášení smogové situace. Zároveň ale magistrát podle Plamínkové pracuje na dlouhodobém plánu, který má zajistit, aby smogovou situaci nebylo nutné vůbec vyhlašovat.

Pokud jde o regulační plán, zatím se odborná pracovní skupina dopátrala toho, že Praha může za smogu využít kombinaci opatření, která jsou běžná i v jiných městech. Jako nejvhodnější vybrala zákaz parkování nerezidentů v zónách placeného stání, omezení provozu vozidel podle registrační značky v režimu sudých a lichých dnů, úplný zákaz vjezdu nákladních vozidel nad 6 tun a zavedení MHD zdarma.

Zda budou využita všechna opatření a na jak velkém území, ukáže až další studie. „Bude zkoumat, jak by jednotlivá opatření ovlivnila kvalitu ovzduší a zároveň život Pražanů. Z toho vyplyne, která má smysl dělat a která ne,“ říká Plamínková.

Na koho zmíněná opatření cílí, je však jasné - na řidiče. Hlavním viníkem znečišťování ovzduší v Praze jsou totiž auta - na rozdíl od řady jiných měst a obcí, kde k němu více přispívají průmyslové závody či kotle na tuhá paliva.

Většinu prachových částic do vzduchu v metropoli uvolňují vozidla. Na tyto částice se vážou karcinogenní látky, jako například benzo(a) pyren zvyšující riziko nádorových onemocnění. S částicemi se dostávají přímo do plic. Pomocí těch nejjemnějších, takzvaných nanočástic, mohou proniknout až do krevního oběhu a způsobovat větší výskyt kardiovaskulárních nemocí.

K tomuto nežádoucímu jevu přispívají více dieselová auta. Ostatně u nich je problémem i to, že ačkoliv moderní technologie dokážou únik částic ze vznětových motorů výrazně omezit, někteří řidiči se je snaží obcházet a jezdí s poškozenými filtry pevných částic, či si je z auta dokonce nechávají odstranit. Filtry totiž kromě snížení úniku sazí omezují výkon motoru a zvyšují spotřebu.

Filtry začaly zajímat i magistrát

Praha se proto přidala k volání odborné veřejnosti po větší kontrole takto upravených vozidel. „Policie České republiky by si měla tento úkol osvojit a v centrech měst taková vozidla odchytávat. Měřiče jsou k tomu k dispozici a v zahraničí jsou za to velké pokuty. Proč je nemůžeme uplatnit i my, proč se na to u nás jen přihlíží?“ ptá se primátorka Adriana Krnáčová (ANO).

Proti dieselovým autům bude metropole možná vystupovat i jinak. Jedním ze zvažovaných dlouhodobých opatření je totiž i omezení jejich vjezdu do města.

Podobně proti smogu bojuje Paříž, která od ledna zavedla nízkoemisní zóny, jež vjezd zakazují neekologickým autům, což se týká právě zejména starších dieselových vozidel. Do roku 2025 chce navíc Paříž společně s Madridem, Aténami a Mexico City naftová auta ze svých ulic vytlačit úplně.

Ač teď toto opatření zvažuje i Praha, jeho případné zavedení nebude tak rychlé jako v Paříži. „Naftové motory jednoznačně znečišťují ovzduší, nad tím nelze zavírat oči. Jejich omezení ale znamená obrovský zásah do životů tisíců lidí,“ přiznává dilema náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Rozhodnutí prý bude předcházet široká diskuse a analýza jeho dopadu.

Další z možností, které magistrát připravuje, je nízkoemisní zóna. Dopravní výbor magistrátu minulý týden zadal její finální přípravu, která by měla být hotová na podzim.

V případě, že by byla zóna letos úspěšně projednána a vyhlášena, začala by platit o rok později, tedy nejdříve na podzim 2018. „Na výboru záměr náměstek Dolínek nerozporoval a výbor o něm hlasoval jednotně, takže myslím, že v této otázce panuje koaliční shoda,“ říká Matěj Stropnický (zelení), předseda výboru. Podle informací MF DNES se koalice zatím neshoduje na podobě zóny. Rozdílné názory panují třeba na to, zda by v ní měly platit výjimky pro rezidenty.

Zavedení emisní zóny v Praze již bylo jednou připraveno, ale narazilo na odpor městských částí, které kritizovaly nedostatek objízdných tras. Na květen proto Dolínek svolal seminář, kde se chce se zástupci radnic o problematice znovu bavit.