Praha mě poslala do háje, uvedl u soudu o epopej Muchův vnuk

  • 69
Komu náleží proslulá Slovanská epopej Alfonse Muchy? Na tuto nelehkou otázku začal hledat odpověď senát Obvodního soudu pro Prahu 1. Dědic tvůrce slavného souboru, John Mucha, zažaloval Prahu o vlastnictví legendárních pláten.

Žalobce tvrdí, že Praha během více než sta let nesplnila hlavní podmínku pro darování epopeje, totiž vybudování zvláštních výstavních prostor. Naopak právní zástupce metropole tyto argumenty zpochybňuje, podle něj již Alfons Mucha Prahu vnímal jako vlastníka svého díla.

Ani právníci žalobce nezpochybňují, že v roce 1909 Alfons Mucha chtěl svou Slovanskou epopej věnovat Královskému hlavnímu městu Praze.

„Kruciální je v této souvislosti dopis Alfonse Muchy, Praha se v této souvislosti zavázala pro epopej vytvořit příslušné prostory,“ sdělil soudu Muchův právní zástupce František Vyskočil.

Slovanská epopej

Praha však za více než sto let tuto podmínku nesplnila. „Z toho vyplývá, že nedošlo k převodu vlastnických práv. Epopej tak náleží do dědictví Muchových,“ argumentoval Vyskočil. John Mucha se snažil s Prahou podle svého vyjádření domluvit i mimosoudně.

„Tato jednání probíhala od roku 2005. Ani za takřka dvanáct let nebylo dosaženo dohody,“ sdělil soudu Vyskočil.

John Mucha nesouhlasí ani s tím, že plátna mají zanedlouho putovat na výstavu do Asie. „Praha mne poslala do háje,“ shrnul před hlavním líčením Mucha výsledky rozhovorů se zástupci hlavního města.

„Nejsme nástupcem ani Královského hlavního města Prahy z roku 1909, ani z roku 1918,“ shrnul právník pražského magistrátu stanovisko k žalobě. „Nynější Hlavní město Praha odvozuje svá práva k dílu podle rozhodnutí ministerstva kultury z roku 1993, nikoli dokumentů historických,“ uvedl zástupce magistrátu Roman Felix.

Americký sponzor epopeje

V 90. letech prý podle něj ani Muchovi dědici vlastnictví epopeje nenapadli, učinili tak až o dekádu později. „Zrekonstruovat jednání a roli účastníků jednání v roce 1909 je dnes prakticky nemožné,“ sdělil právník magistrátu.

Nicméně podle něj důležitou roli tehdy sehrál i Muchův americký mecenáš Charles Crane. Za vytvoření epopej mu nabídl 100 tisíc dolarů s tím, že poté plátna převede do vlastnictví Prahy.

„Alfons Mucha chápal Prahu jako vlastníka od roku 1926, kdy epopej po dokončení měla k dispozici,“ argumentuje Felix. Podle žalobce tato suma byla jasně odměnou za dílo a Crane poté dílo daroval Praze.

Výstava byla poprvé zpřístupněna v roce 1928 a to ve Veletržním paláci, ten se však nestal jejím domovem. Pražská radnice tehdy platila například i pojistky za rozměrné dílo. Alfons Mucha ji prý chápal jako vlastníka, i když v éře první republiky epopej zamířila na výstavu do USA a Francie.

Žalobci však upozornili, že již na sklonku první republiky Craine pražskou radnici upozornil na to, že neplní podmínky zápůjčky. „V roce 1938 primátoru Petru Zenklovi důrazně připomíná, že nesplnilo podmínky pro dar epopeje,“ upozornil Vyskočil.

Hlavní líčení pokračuje čtením řady dalších písemných důkazů. Epopej zřejmě na expozici do Japonska vyrazí, povolilo to ministerstvo kultury a John Mucha to soudně nenapadl.