Město chce víc peněz z pronájmu reklamních ploch na zastávkác MHd. (Ilustrační snímek)

Město chce víc peněz z pronájmu reklamních ploch na zastávkác MHd. (Ilustrační snímek) | foto: Aleš Berný, iDNES.cz

Platíte málo, tvrdí Praha firmě prodávající reklamu na zastávkách MHD

  • 1
Praha by ráda změnila smlouvy s firmou JCDecaux, která jako jediná v metropoli umisťuje reklamu na zastávkách a městském mobiliáři. Město tvrdí, že má výpočty, podle kterých by měla firma platit víc peněz. Jenže JCDecaux smlouvu měnit nechce.

Byla to vždy tvrdá vyjednávání mezi městem a soukromou nadnárodní společností. Praha tvrdí, že na smlouvě s francouzskou firmou prodělává.

"Současný smluvní vztah mezi společností JCD a městem vnímám jako velmi neuspokojivý, a to pro obě strany. Je plný nejistot a pro Prahu ne zcela výhodný. V současnosti intenzivně jednáme o úpravě smluvních vztahů. Podle mě práva a povinnosti plynoucí z posledního dodatku jsou pro město nevyvážené," řekl primátor Bohuslav Svoboda.

Kvůli probíhajícím jednáním nechce být konkrétnější. Nicméně radní si nechali vypracovat analýzu, která srovnává Prahu s Vídní, kde JCD spravuje zastávky a reklamní plochy také.

Analýza tvrdí, že zatímco rakouské hlavní město vydělává na pronájmu reklamy přes šest procent z obratu soukromé firmy, Praha pouze jedno až tři procenta. Což je paušální částka 8,6 milionu korun ročně plus navýšení o další desítky procent vyplývající z toho, jak jsou reklamní plochy po městě vytížené.

FAKTA JCDecaux v Praze

1994
Město podepsalo smlouvu se společností JCDecaux, která jí zajišťovala exkluzivitu pro reklamu na městském mobiliáři.

2009
Dodatek ke smlouvě vznikl za vlády Pavla Béma, kdy se podmínky pro město vylepšily.

Například odvoz odpadků a osvětlení od té doby hradí firma.

2012
Primátor Bohuslav Svoboda chce smlouvu změnit. Praha prý může na reklamě vydělávat víc.

"Jakákoli tvrzení o tom, že má Vídeň dvakrát až šestkrát více peněz než Praha, jsou zcela nesprávná a nekorektní. Pokud bychom příjem příslušného města vyjádřili v procentuálním podílu na celkových příjmech z reklamy na městském mobiliáři, Praha dostává v přímých peněžitých platbách dokonce mírně větší podíl než Vídeň," reagoval generální ředitel JCD Pavel Slabý.

Město i forma si trvají na svém

Které z těchto dvou naprosto odlišných tvrzení je pravdivé, není zatím jasné. Francouzská společnost proto přislíbila, že městu umožní nahlédnout do svého účetnictví. Kolik vlastně na reklamě v Praze vydělává, to odmítla MF DNES sdělit.

Tak jako tak se na magistrátu očekává boj. Město hrozí, že smlouvu, která je uzavřena do roku 2021, vypoví a věří, že uspěje u případného soudu. JCD zase stovky zastávek a reklamních nosičů v ulicích vlastní a v krajním případě by si je mohla i odmontovat a odvézt. Je zřejmé, že tyto silné argumenty jsou největšími zbraněmi, kterými obě strany zuřivě řinčí.

Praha nechce o mobiliář přijít a francouzská společnost zase o desítky milionů korun, které jí z reklamy po městě plynou.

Na druhou stranu, když podobný problém před lety řešila Ostrava se společností AWK, vyjádřila se konkurence následovně: "Je to nesmysl, takovou ostudu by si žádná z firem na trhu nedovolila," řekla tehdy MF DNES Kamila Mortimer ze společnosti Outdoor Akzent a přizvukoval jí také Libor Šich, dřívější technický ředitel JCDecaux.

Právníci magistrátu poukazují na to, že exkluzivita na umístění reklamních ploch na území metropole, kterou JCD od 90. let oplývá, je v dnešním tržním prostředí "neobvyklá".

Praha totiž nesmí nikde, ani na svém pozemku, postavit vlastní poutače a vydělávat na nich. A zapovězeno je to i jiným soukromým firmám.

"Zmíněná exkluzivita vychází z porevolučních dob, kdy byla česká společnost v souvislosti s dravými kapitalistickými firmami poněkud naivní," řekla radní Aleksandra Udženija. Podobně nastavené smlouvy s JCD už před desítkami let napadala i některá evropská města, dokonce to řešila u soudu.

Další dodávky se budou muset vysoutěžit

Nicméně v souvislosti s Prahou JCD kontruje: "Městský mobiliář platíme ze svého. Což jsou náklady na vybudování základů, pořízení jednotlivých prvků mobiliáře a jejich instalaci, a to včetně příslušných správních poplatků a nákladů na elektrické přípojky. Dále společnost nese náklady na čištění, údržbu a opravy a na vyprazdňování odpadkových košů, náklady na provoz veřejných toalet, jakož i náklady na spotřebu elektrické energie," vyjmenoval Slabý. Tím je vlastně exkluzivita jakoby vykoupena.

Jenže i kdyby nešlo jen o spor v rovině výhodné - nevýhodné, má Praha problém. Podle smluv chybí postavit už jen zhruba 40 zastávek, což může trvat tak rok. Co ale dál?

"Další dodávky, například zastávek, se budou muset vysoutěžit, nebo bez výběrového řízení dohodnout s JCD více práce. Asi to bude muset řešit Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ale něco se udělat musí," řekl za magistrát projektový koordinátor Jan Recman.

Svobodou kritizovaná smlouva z roku 2009, uzavřená za jeho předchůdce Pavla Béma, přitom původně velmi diskutabilní ujednání z 90. let upravila. Pravidla spolupráce se tehdy měnila pro vynášení odpadkových košů, inženýrské přípojky či osvětlení, které do té doby platilo město. Nyní je to starost JCD.

,