Klára Kalibová (vlevo), vnučka ženy, která přežila lidickou tragédii, se v

Klára Kalibová (vlevo), vnučka ženy, která přežila lidickou tragédii, se v pátek spolu s dalšími snažila přesvědčit tvůrce Rozeznění Viléma a Lenku Faltýnkovy (vpravo), aby produkci audiodramatu o Lidicích zastavili. | foto: Radek Cihla, MAFRA

Před výročím vypálení Lidic vyvrcholil spor o zvukové drama Rozeznění

  • 34
Spor o audiodrama Rozeznění, které má připomínat 70. výročí tragédie Lidic, vyvrcholil v předvečer začátku piety za obětí z vypálené vesnice. Autoři projektu ze sdružení Sonosféra pouštěli své dílo skupině příznivců a sponzorů. Naopak zástupci lidických přeživších, kteří s dílem nesouhlasí, se pokusili Sonosféru zastavit.

Unikátní projekt zvukového dramatu měl přiblížit atmosféru života v obci těsně před tragickým 10. červnem 1942. Potomci obyvatel Lidic, kteří přežili vyhlazení obce, však s podobou zvukového dramatu nesouhlasí, protože podle nich události zkresluje a tvrdí, že sdružení Sonosféra nemá právo nakládat se vzpomínkami pamětníků z Lidic.

Právě v pátek se měla konat premiéra díla, ale Sonosféra ji po protestech odpůrců zrušila a rozhodla se dílo pusti pouze uzavřené skupině svých příznivců a sponzorů. I tomu však chtěli potomci přeživších obyvatel Lidic zabránit.

"Ze strany Sonosféry je to velká rána pod pás. Na jednání s ministerstvem kultury bylo domluveno, že se dnešní premiéra neuskuteční," řekla starostka Lidic Veronika Kellerová.

"Je to uzavřená akce a nevidím důvod, proč ji neuskutečnit," uvedl naopak předseda Sonosféry Vilém Faltýnek.

Sonosféra s širokým uměleckým týmem včetně šedesáti českých a šedesáti německých herců vytvořila zvukovou připomínku původní vesnice. Návštěvníci ji mají poslouchat ze sluchátek při procházce údolím, kde Lidice stály.

Zařízení napojené na GPS navigaci spouští dialogy, které se vážou ke konkrétním místům a odehrávají se v době před vyhlazením Lidic. Audiodrama částečně vychází ze vzpomínek přeživších, ale je více uměleckou fikcí. Text psala devětadvacetiletá spisovatelka Tereza Semotamová.

Komu patří lidické vzpomínky?

Partner projektu Památník Lidice, správce pietního území, a Sonosféra tento týden vydali protichůdná prohlášení. Památník napsal, že se premiéra 8. června neuskuteční, že se tak strany dohodly. Sonosféra však avizovala, že premiéra bude - v uzavřeném kruhu pro sponzory. A že audiodrama si budou moci poslechnout i potom lidé, kteří se předem objednají.

Lidičtí pamětníci ve středu poslali Sonosféře dopis, že si nepřejí, aby jejich příběhy a příběhy jejich příbuzných byly nadále používány v projektu. Podepsaly se pod něj všechny čtyři v Lidicích žijící ženy, které přežily tragédii, a pět ze sedmi lidických dětí, které ve vsi bydlí. Vydat takové prohlášení jim doporučilo několik odborníků z České asociace orální historie - jde o vědní obor, který se obecně vyprávěním pamětníků zabývá.

Část příbuzných pamětníků tragédie v pátek přišla na prezentaci Sonosféry s tím, že používá vyprávění lidických neoprávněně. Sonosféra pustila projekt sponzorům v domě Františka Koláře z Lidic, který naopak Rozeznění podporuje.

"Původní nápad se většině Lidických líbil, ale tvůrci je nerespektovali. Několik Lidických se už vyjádřilo, že nechtějí žádné Rozeznění," uvedla Gabriela Havlůjová, předsedkyně kladenského Svazu bojovníků za svobodu. Tu v pátek tvůrci projektu z pozemku Františka Koláře vykázali, že není pozvaná.

"Dílo neodpovídá tomu, jak si lidičtí přeživší pamatují onu dobu, a neodpovídá realitě. Dozvíte se z něj, že se v Lidicích chodilo za holkama, do školy, pralo se prádlo a vařil se oběd. Ale nedozvíte se, že ti lidé zemřeli a jak zemřeli," řekla Klára Kalibová, vnučka lidické ženy Miroslavy Kalibové.

Faltýnek řekl, že do podzimu Sonosféra drama upraví, zpracuje připomínky Lidických a doplní fakta.