Graffiti, ilustrační snímek

Graffiti, ilustrační snímek | foto: Archiv Sany, Metro.cz

Zadržených tvůrců graffiti přibylo, Praha proti nim chystá programy

  • 6
Pražští strážníci zadrželi v letošním roce už 54 sprejerů. Loni způsobili škodu skoro jednadvacet milionů korun. Městské části proto chystají antisprejerské programy, které mají usnadňovat odstraňování nápisů a maleb z fasád.

Ačkoliv v Praze existuje několik legálních ploch pro malování graffiti, velká část sprejerů stále upřednostňuje adrenalin a ilegalitu. Těch, kteří byli při sprejování odhaleni, přitom za první čtvrtletí letošního roku výrazně přibylo. Od 1. ledna zadržela městská policie celkem čtyřiapadesát sprejerů. Za celý loňský rok jich přitom strážníci odhalili jen třiašedesát.

Celkovou výši škod způsobenou v loňském roce sprejery policisté vypočítali na necelých jedenadvacet milionů korun. Zadrženým tvůrcům graffiti, u kterých se prokáže poškozování cizí věci, přitom hrozí až rok za mřížemi.

„Náhrada škody se řeší v případě dopadení pachatele standardně, tedy v rámci projednání konkrétního případu u soudu,“ dodává mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.

Nelegálně pomalované a popsané domy jsou podle městské policie rozmístěny v podstatě rovnoměrně po celé Praze. Některé městské části ale už raději zavedly antisprejerské programy, které mají usnadňovat odstraňování nápisů a maleb z fasád. Například Praha 6 každoročně vynakládá na odstraňování graffiti ze zdí více než čtyři miliony korun. Nejvíce poškozeny bývají obvykle čtvrti Břevnov a Dejvice.

Typický sprejer je sedmnáctiletý student

V souvislosti s antisprejerským programem si navíc radnice Prahy 6 nechala vyhotovit vzorový profil sprejera na základě analýzy všech spáchaných přestupků. „Vyšlo nám v něm, že průměrný věk pachatele je sedmnáct let,“ říká mluvčí šesté městské části Martin Churavý s tím, že nejmladšímu chycenému sprejerovi bylo jedenáct let.

„Typický sprejer je studentem střední školy a podle analýzy nehraje roli sociální ani rodinné zázemí. Dívky pak ve výčtu pachatelů tvořily jen jedno procento,“ dodává mluvčí.

Pražští sprejeři

  • Na počátku května zadrželi po krátkém pronásledování pražští strážníci dva mladíky ve věku 16 a 20 let, kteří v parku Willyho Brandta v Praze 6 sprejovali žluté nápisy na zeď. Starší z dvojice sprejerů se k činu přiznal poté, co u něj hlídka našla plechovku se sprejem.
  • Tento týden pomohl v Praze 1 dalšího pachatele usvědčit městský kamerový systém. Jeho operátor zavolal na místo hlídku městské policie poté, co se dva mladíci vrátili ke zdi, na které zanechali nápis, aby tam odhodili spreje.
  • V únoru poškodili sprejem zahraniční turisté zeď Karlova mostu. Podle policie byli vandalové pravděpodobně z Francie, a jelikož sprejovali na národní památku, hrozí jim až tři roky vězení.
  • Sprejeři se nezaměřují jen na fasády domů. Dlouhodobě řeší jejich činnost také dopravní podnik. Ten ročně zaplatí za čištění posprejovaných souprav metra i opravy poškrábaných oken autobusů a tramvají až desítky milionů korun.

Některé městské části program na odstraňování graffiti sice zatím nemají, ale vzhledem k tomu, že počet sprejerů nijak neklesá, plánují jeho zavedení. Radnice Prahy 8 chystá zahájení anti-graffiti programu na letošní rok.

„V první fázi by se měl program týkat objektů v majetku městské části a v budoucnu bychom jej rádi také nabídli soukromým subjektům,“ říká místostarosta městské části Radomír Nepil a dodává, že největší problém se sprejery má dlouhodobě hlavně Karlín.

Obdobný projekt připravuje také Praha 3. Ta chce do léta ilegálně posprejované plochy zmapovat a následně zahájit čištění fasád.

„Soukromí majitelé nejvíce postižených domů se budou moci do programu přihlásit také a pomocí smlouvy s městskou částí tagy a nelegální graffiti odstraní na své náklady radnice,“ slibuje mluvčí městské části Iva Vojtková.

Postih hrozí i street artistům

Podobné postihy jako vandaly čekají i umělce, kteří se snaží prostor města nějakým způsobem oživit, ale nemají k tomu povolení. Ať už barvou nebo třeba nálepkami. Podle streetartových umělců přitom veřejnost jejich díla vnímá pozitivně a město by mělo tento druh umění spíše podporovat.

„Praha si svoji cestu ke street artu, jak je vnímaný ve světě, teprve hledá. Proto je většina street artu ilegální. Není prostor, kde legálně tvořit,“ myslí si Filip Crhák z uměleckého sdružení Artwise. To se ale nedávno podílelo například na pomalování smíchovského nádraží, které platila městská organizace Ropid.

Podle Jana Kalába, dalšího ze street umělců, se zatím v pražských ulicích objevuje spíše jen klasické graffiti než jiné druhy umění. „Nějaké zajímavé streetartové počiny bohužel moc nevidím,“ říká. „Ve výsledku je ale jedno, jestli jde o legální nebo ilegální dílo, pokud to ten člověk dělá v nějaké dobré víře,“ dodává Kaláb.