Když byla sbírka sedmdesátiletého Evžena Erzigoje nejpočetnější, čítala přes 30 tisíc českých pivních etiket. K tomuto koníčku přičichl již jako malý, odlepoval prý etikety z lahví. „Později jsem si o etikety psal rovnou do pivovaru nebo vyměňoval poštou s přáteli,“ popisuje.
Do Prahy, do Studentského domu v Dejvicích, uplynulou sobotu přivezl jen zlomek své sbírky. Podobně jako dalších 350 sběratelů pivních etiket, plechovek, účtenek, víček či tácků, aby je mohl prodat či směnit za jiné.
„Takovéto setkání sběratelů pořádáme dvakrát ročně. V lednu a v září, vždy na stejném místě,“ popisuje organizátor Marek Kamlar s tím, že jde o největší sběratelskou akci se zaměřením na pivní suvenýry v Česku. Tomu odpovídají i stoly zasypané často historickými pivními relikviemi, které trochu připomínají exkurzi muzeem.
U řady z nich postávají hrdí muži se svými sbírkami, ženy se podle organizátorů těchto akcí moc neúčastní. Několik se jich tu přece jen ale najde, jako například Jitka Škvorová z Benešova.
„Já jen manželovi pomáhám s prodejem etiket, zatímco on hledá další do sbírky,“ prozrazuje s úsměvem. Svého manžela prý ráda v jeho nezvyklém koníčku podporuje. Manželé Škvorovi se specializují na velkopivovary. Hlavním důvodem je i to, že je jich méně, asi okolo čtyřiceti. Nejvíce jsou pyšní na předválečné etikety, které mají hodnotu i tisíc korun.
Etiketa za tisícovku
Normální etikety, které zrovna nabízejí k prodeji, stojí většinou okolo pěti až deseti korun. Podle počtu různých druhů pivních suvenýrů vystavených na stolech, jsou u sběratelů nejoblíbenější právě etikety. Na druhém místě jsou tácky a trojici suvenýrů uzavírají krabice plné zátek od piva. Podle názoru sběratelů se to průběžně mění, dříve byly například v oblibě skleničky.
Například Dušan Fišer z Oseku u Rokycan jich má ve sbírce přes tři tisíce. „Vlastně jsem začínal s plechovkami. A to na silnici D5,“ vypráví. Dříve prý na této mezinárodní trase jezdilo hodně Němců a Holanďanů. „No a ti si cestu přirozeně zpříjemňovali svojí zásobou piva. Já za těmi autobusy jezdil a ty prázdné plechovky sbíral,“ vzpomíná s humorem na své začátky Dušan.
Na burzu dokonce vzal jednu skutečnou raritu, pivní sklenici Plzeňského Prazdroje, která je sto let stará. Podle pořadatele Marka Kamlara jsou mezi sběrateli hlavně lidé důchodového věku. „Mladí také začínají, ale sbírají hlavně tácky, protože jsou snadno dostupné,“ říká Marek.
