„Momentálně běží takzvaná zakázka malého rozsahu, v rámci které jsme v souladu s pravidly pro zadávání veřejných zakázek oslovili pět firem,“ vysvětluje ředitelka magistrátního odboru bezpečnosti Markéta Štalmachová.
Zvolený barevný odstín žulových kvádrů by podle Štalmachové měl dobře zapadat do prostředí památkové rezervace. Dokument, který se nového řešení týká, byl předložen radě hlavního města jménem náměstka primátora Petra Hlubučka (Spojené síly pro Prahu / STAN), který má v gesci bezpečnost. V tisku je uvedeno, že žulové bloky budou mít rozměry 50 krát 50 krát 100 centimetrů.
„Dva k sobě spojené budou mít zhruba hmotnost 1 300 kg oproti city bloku shodné délky a hmotnosti s pouhými 520 kg,“ upřesňuje mimo jiné dokument. Větší hmotnost zábrany by přitom měla znamenat také účinnější překážku v případě útoku páchaného nákladním automobilem, spojení bloků si podle ředitelky magistrátního odboru bezpečnosti vyžádala Policie ČR z důvodu posílení ochranné funkce. „V této věci jsme také posuzovali bezpečnost pro účastníky silničního provozu, technické normy a splnění zákonných předpisů,“ vysvětluje policejní mluvčí Eva Kropáčová.
I když jsou city bloky instalovány například při zvýšené hrozbě teroristického útoku na základě požadavku Policie ČR, novou možnost umísťovat na Staroměstském náměstí či dalších místech žulové bloky místo betonových musí podle ředitelky Štalmachové ještě schválit rada hlavního města. Hlasování by mělo přijít na řadu příští týden.
Památkářům se nelíbí zátarasy. Je potřeba koncepční řešení, říkají |
„Radní před dvěma lety schválili pravidla pro umísťování betonových city bloků jako dopravně bezpečnostní opatření. A tato pravidla bude nutné změnit, aby umožňovala také umístění žulových bloků během zhoršené bezpečnostní situace,“ říká Štalmachová.
Druhý a vyšší stupeň
I po změně pravidel, která umožní nově využití žulových bloků, bude pravděpodobně většina z původních zásad platit ve stejné podobě, jak radní již dříve schválili „Automaticky jsou (zábrany, pozn. red.) rozmisťovány při vyhlášení druhého a vyššího stupně ohrožení terorismem,“ uvádí mimo jiné dokument. Bloky se v takovém případě objevují na osmi místech Prahy. Město si za tímto účelem v minulosti pořídilo 133 city bloků se zábradlím a dopravním značením za 631 225 korun.
Historik architektury Zdeněk Lukeš mimo jiné poukazuje na skutečnost, že barevně natřené zábrany, které v centru zatím slouží jako obrana před teroristickým útokem, svým vzezřením do historického centra vůbec nepatří. „Zjevné je, že Praha chce, aby z centra zmizela ta černo-žlutá barevnost, která je hnusná. A mnoho jiných materiálů se na Staré i Nové Město nepochybně hodí lépe než beton,“ říká Lukeš.
Žlutočerné betonové panely odolávají. Citybloky se staly součástí adventu |
Volbu žuly považuje za více než vhodnou. „Je to přírodní materiál, který do centra Prahy patří. Z žuly je vyrobena také městská dlažba s obrubníky, které nás všude obklopují,“ vysvětluje historik architektury. Podle náměstka primátora Hlubučka se Praha snaží nevzhledné betonové city bloky nahradit přijatelnější alternativou již delší dobu. „Jde především o vzhled veřejného prostoru. Po zhruba ročním hledání se nám podařilo najít alternativu k city blokům, ale je možné ji instalovat pouze na chodnících, a nikoli ve vozovce,“ popisuje limity nového řešení Hlubuček.
Žulové kvádry přitom nebyly jedinou zvažovanou alternativou pro beton. „Ve hře bylo také využití pískovcových kvádrů, které byly původně součástí Karlova mostu a během oprav byly nahrazeny. Nyní jsou deponovány na Šutce,“ říká Jan Holeček, vedoucí odboru památkové péče pražského pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ).
Staroměstské náměstí obklopily betonové bloky, budou bránit terorismu |
Proti využití pískovce z Karlova mostu vyznělo podle Holečka hned několik důvodů. „Jednak by toho kamene bylo škoda, protože má historickou hodnotu, řada pískovcových bloků už není v dobrém stavu. A s použitím pískovce nesouhlasili ani bezpečnostní experti,“ vysvětluje památkář. Pokud by do pískovcového bloku najel vysokou rychlostí například nákladní automobil, materiál by se roztříštil a vzduchem by létaly úlomky, které by mohly někoho zranit.
City bloky z betonu by v dohledné době měly zmizet také z Václavského náměstí, kam rovněž bývají pravidelně umísťovány. V tomto případě by je ale podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) neměla nahradit žula. „V projektu rekonstrukce Václavského náměstí počítáme s výsuvnými protiteroristickými sloupky. Ty by byly zasunuté v podzemí a vysunuly by se jen v případě nějaké hrozby. A s touto variantou časem počítáme také pro Staroměstské náměstí,“ vysvětluje Scheinherr.
City bloky jsou jedním z druhů bariér, které mění město:
