„Rezignovat rozhodně nebudu, bylo by to přiznání viny a já jsem nic z toho úmyslně neudělal. Proto jsem záměrně požádal zastupitele, aby rozhodli oni,“ řekl MF DNES Staněk.
Ze sedmičlenného zastupitelstva starostu podrželi tři zastupitelé, kteří hlasovali proti odvolání, a starosta Staněk i místostarosta František Doležal se hlasování zdrželi. Část zastupitelů věří starostově verzi o nevině, jsou však i jiné důvody.
„Všichni by to brali jako můj osobní spor se starostou, který ale nemám,“ vysvětloval místostarosta Doležal, proč se zdržel hlasování na zastupitelstvu.
Právě on na pochybnosti v účetnictví obce v roce 2014 upozornil a podal trestní oznámení. Hlasovat proti starostovi však už nechtěl.
Na rozhodující zasedání dorazilo i několik obyvatel, kteří se podivovali, proč se koná v devět hodin ráno. Obvykle totiž kvůli pracujícím pořádají obce veřejná zastupitelstva odpoledne či večer.
„Asi aby na to nepřišlo moc lidí. Že starosta zůstává, je pro mě opravdu neuvěřitelné,“ řekl pod podmínkou anonymity jeden z obyvatel obce.
Může za to účetní, tvrdí starosta
Starosta Staněk tvrdí, že je nevinný. Proti nedávnému rozsudku Okresního soudu v Nymburce hned podal odvolání. Pokud však u krajského soudu neuspěje, ve funkci stejně skončí.
Podle nepravomocného rozsudku má jít na pět let do vězení, má zákaz výkonu funkce a společně s druhou odsouzenou, účetní obce, má nahradit vzniklou škodu. Oba také musí zaplatit vysokou pokutu.
Staněk od počátku tvrdí, že s účetnictvím obce manipulovala účetní Vanda Špačková a on ji pouze nedostatečně kontroloval.
Soud to ale viděl jinak, podle rozsudku naopak starosta při získávání peněz účetní využíval. Špačková dostala tříletý trest s pětiletou podmínkou. Stejný počet let také nesmí pracovat jako účetní.
„Nechápu to, obžaloba a následně i verdikt soudu patrně stojí na tom, že jsem paní účetní držel pistoli u hlavy a nutil ji to dělat,“ řekl Staněk. Odmítá také spekulace, že miliony z obecního rozpočtu skončily ve vybavení jeho nového domu.
„V době, kdy byla trestná činnost zaznamenána, se dům už pouze dokončoval. Peníze na stavbu jsem získal prodejem starší nemovitosti, kterou jsem zdědil po rodičích. Policie na mých účtech neobjevila nic nestandardního. V celé obžalobě není za dva roky vyšetřování jediný fyzický důkaz,“ hájí se starosta.
Podle předsedy Okresního soudu v Nymburce Jiřího Rajma, který kauzu soudil, ale není pochyb o starostově vině. „Soud je stoprocentně přesvědčený o správnosti rozsudku, jinak by jej ani nevynesl,“ řekl Rajm MF DNES.
Podle něho je naopak velmi podivné, že Staněk už od okamžiku podání obžaloby a teď i po rozsudku zůstává starostou, když byl nepravomocně odsouzen. Rajm odmítá také tvrzení, že nový dům, kde podle verdiktu skončila většina peněz, starosta dokončil dříve. Naopak povolení ke stavbě prý dostal v roce 2011, kdy také zmizela z obce největší část peněz.
Podezřele nová účetní kniha
K finančním machinacím v obci docházelo od roku 2010 do roku 2014, kdy místostarosta František Doležal na nesrovnalosti v účetní knize upozornil.
„Chtěl jsem ji vidět, nejdříve nebyla k dispozici a najednou jsem ji dostal. To bylo v prosinci na konci roku, kdy by měla být po celoročním používání nějak opotřebovaná. Byla ale jako nová a vše bylo sepsané jedním písmem jednou tužkou, hned mi to bylo podezřelé,“ popisoval Doležal.
„Už dříve nám bylo divné, že stále nejsou peníze na některé investice či záležitosti,“ říká. „Nevěřím tomu, že by jakýkoli starosta za tolik let neviděl účetnictví, aby se v takové funkci nezajímal o stav financí,“ myslí si místostarosta.
Staněk tvrdí, že o falšování účetní knihy neměl tušení a že jeho podpisy jsou zfalšované. Slabou kontrolu vysvětluje tím, že se jako tehdy ještě neuvolněný starosta věnoval větším investicím, například stavbě kanalizace, a u menších finančních operací důvěřoval účetní.
Podle šéfa nymburské kriminálky Marka Šmída byly při podvodech vystavovány například falešné cestovní příkazy a následně vykazovány náklady na jízdy starosty a dalších lidí, které se nikdy neuskutečnily.
„Byly také vystaveny falešné účetní doklady za nákup služeb, které nikdy nebyly provedeny. Jiné účetní doklady byly pravé, ovšem byla na nich přepsaná původní částka, například z 39 tisíc na 69 tisíc korun,“ říká Šmíd.
Obec například třikrát zaúčtovala nákup a vybudování zpomalovacího semaforu, který v případě rychlé jízdy obcí řidiče zastaví na červenou. Ačkoli je v obci pouze jeden, za semafor za 70 tisíc zaplatila obec 210 tisíc.
