Na společném postupu se starostové pětatřiceti malých radnic domluvili na společném jednání ve středu 16. listopadu. Jejich společnou diskusi odstartoval dopis od primátora, který jim přišel na začátku října.
"Byla to výzva, abychom navrhli způsob, jak zefektivnit fungování radnic. Jenže to je tak obecné, že jsme nevěděli, co se pod pojmem zefektivnění skrývá," řekla starostka Šeberova Petra Venturová.
Nervozitu ve starostech vyvolalo, že již zhruba patnáct let se objevuje v kuloárech nápad, že by se některé malé městské části slučovaly. Jenže to starostové nechtějí. Naopak by ale byli rádi, kdyby měli větší pravomoci, než dosud.
To se týká například jednání o takzvaném rozpočtovém určení daní, tedy toho, kolik ta která městská část od Prahy dostane. Druhým bodem, na kterém se shodli, je to, že by chtěli mít možnost víc mluvit do územního plánu hlavního města.
"V současné situaci je to tak, že můžeme ke změnám v územním plánu dávat pouze připomínky. Jinde to funguje ale tak, že daná městská část, které se to týká, může změnu vetovat. Chceme být hlavnímu městu rovnoprávnějšími partnery," vysvětlila Venturová.
Co požadavek starostů znamená v praxi? Pokud by se hlavní město rozhodlo například na Šeberově vykácet kus lesa a něco tam postavit, radnice by mohla takový plán zastavit. Nyní dají pouze připomínku a pražské zastupitelstvo ji nemusí respektovat a záměr prosadit.
Starostové se také dohodli, že by chtěli, aby byl obnoven takzvaný sněm starostů. Na něm se sešlo s primátorem všech sedmapadesát starostů. Zhruba od roku 2001 ale nefunguje, schází se pouze starostové Prahy 1 až 22. "Nás zbylých pětatřicet se neschází, dokonce pro to neexistuje ani žádná právní platforma, to bychom rádi změnili," dodala starostka Šeberova.
Na schůzce si rovněž domluvili, že na každém ze zastupitelstev zařadí bod, ve kterém budou o svých požadavcích hlasovat, a následně to dají na vědomí hlavnímu městu. "Chceme oslovit i starosty velkých městských částí, uvidíme, zda se k nám přidají," doplnila Venturová.
