Pražský magistrát si tehdy půjčil na zaplacení rekonstrukce asi čtyři miliardy korun. "Ten dluh vznikl před třinácti lety, dnes z něj zbývá zaplatit asi půldruhé miliardy korun," řekl náměstek pražského primátora Václav Novotný.
Dluh má být splacen na jaře příštího roku. Tolik peněz ale město jako jediný vlastník budovy nemá, a proto radní půl roku hledali cestu, jak Kongresové centrum oddlužit. Teď se na řešení situace dohodlo město se státem.
Vláda kývla na návrh ministra financí v demisi Jana Fischera, aby stát zbytek dluhu umořil. Za to získá sedmdesát procent akcií Kongresového centra. Podle Fischera je to jediná cesta, jak bývalý Palác kultury zachránit. Pokud by totiž stát peníze neposkytl, šlo by centrum zřejmě do konkurzu.
Praha investuje do modernizace centra
Navíc stavba na konci Nuselského mostu z roku 1981, původně určená zejména pro sjezdy funkcionářů KSČ, nyní potřebuje projít poměrně rozsáhlou modernizací.
"Kongresové centrum celé roky splácí dluh, ale fakticky pro samé splácení není schopno investovat do svého rozvoje. Takže dnes máme Kongresové centrum s dluhem a navíc ještě technologicky zaostalé," dodal Novotný.
Přitom v dnešní době je takzvaná kongresová turistika nezanedbatelným finančním přínosem a Praha si v tomto ohledu nestojí špatně. S počtem pořádaných kongresů, ať už jde o sjezdy lékařů či vědců, patří ke světové špičce.
"A lidé, kteří sem na podobné kongresy přijedou, tu pochopitelně utratí další peníze, takže na tom město vydělá," řekl po jednání vlády ministr Fischer.
Zároveň uvedl, že se vedení Prahy na základě dohody se státem zavázalo začít s uvolňováním finančních prostředků na obnovu Kongresového centra.
"Investice v následujících třech letech by měla být tak 750 milionů korun. Výměnou za to by se následně poměr vlastnictví ustálil na 55 ku 45 procentům ve prospěch státu," uzavřel primátorův náměstek Novotný.
