Dělník symbolicky zahájil stavbu podpovrchové tramvaje. Projekt se nakonec

Dělník symbolicky zahájil stavbu podpovrchové tramvaje. Projekt se nakonec změnil a vláda rozhodla o výstavbě metra. | foto: Archiv Dopravního podniku hl.m. Prahy

Stavba podpovrchové tramvaje začala před 46 lety. Nakonec vzniklo metro

  • 211
Přesně před čtyřiceti šesti lety začala výstavba metra. Dělník poprvé přiložil sbíječku na silnici nedaleko hlavního nádraží 7. ledna 1966 a symbolicky zahájil stavbu. Tehdy ještě ale odstartoval budování takzvané podzemní tramvaje, o výstavbě metra v dnešní podobě bylo rozhodnuto až zhruba o rok později v srpnu 1967.

V lednu 1966 se uskutečnilo symbolické zahájení stavby, samotná výstavba prvních dvou stanic začala o rok později. Jako první začaly vznikat stanice Hlavní nádraží a Muzeum.

Trasa metra I.C

stavební délka
1. kolej - 7 037 m
2. kolej - 7 018 m

provozní délka
1. kolej - 6 570 m
2. kolej - 6 593 m

počet stanic 

průměrná vzdálenost stanic 825 m

průměrná hloubka stanic 12,6 m 

počet vestibulů 12 

počet mostů 2

zahájení stavby 7.1.1966

zprovozněno 9.5.1974

Zdroj: Metroweb

Důvod, proč se tehdejší vláda začala zabývat výstavbou metra, potažmo podpovrchové tramvaje, byl katastrofální stav pražské dopravy. Tramvaje na povrchu byly přeplněny a ploužily se téměř krokem. Často stávaly v ulicích v dlouhých frontách. Rychlost často klesala až na pouhých 9 kilometrů v hodině.

Původní projekty ale s výstavbou metra, takovým, jaké znají dnešní cestující, nepočítaly. V hlavním městě měla jezdit takzvaná podpovrchová tramvaj. To by znamenalo, že by pod Prahou vznikla síť podzemních tunelů, kterými by nejezdily vagony metra, ale normální tramvaje.

V podzemí měly být pod centrem tři tunely. Mezi jednotlivými linkami by cestující přestupovali v podzemních nádražích. Jednadvacet z celkových šestadvaceti linek se do nich mělo sjet a na okraji centra potom zase vyjet na povrch a jejich trasy by se tu větvily do ulic.

V srpnu 1967 ale vláda své rozhodnutí změnila. Přesvědčili ji odborníci v čele s architektem Jaroslavem Frágnerem, který se podílel například na rekonstrukci Karolina.

Argumentovali tím, že podpovrchová tramvaj je nebezpečná, nelze technicky zajistit, aby jedna souprava nenarazila do té před sebou. Navíc by nedokázala jet tak rychle jako metro a kvůli schodům trvá nástup a výstup cestujících déle.

Po plánech s tramvajemi zbyl tunel a nástupiště

Pozůstatkem těchto plánů je tunel, který spojuje stanice Muzeum a Hlavní nádraží, který byl pro tramvaj plánován. Druhým "pohrobkem" potom je podoba stanice Hlavní nádraží. Tramvaje totiž měly dveře pouze na jedné straně, proto nešlo postavit nástupiště uprostřed, jako je tomu v metru dnes.

Na stavbu trasy B se podívejte ZDE

První úsek pražského metra, který vedl z Florence na Kačerov, byl dokončen až v roce 1974. Velká část trasy byla hloubena, pouze v okolí Pankráce byly tunely raženy. Na řadě míst tak kvůli hloubení metra musela "padnout" celá řada domů.

Ovšem nutno říci, že kvůli podpovrchové tramvaji by jich bylo zbouráno mnohem víc. Všechny tři trasy měly být v centru hloubeny. To by kromě zboření části centra znamenalo i stavební ruch na dvacet let. Na tak dlouho byla výstavba naplánována.

S výstavbou prvního úseku metra souvisí ještě jedna pražská stavba - Nuselský most. Jeho výstavba začala 11. ledna 1965. Mostem měla podle představ inženýrů jezdit už i podpovrchová tramvaj.