V místech, kde se příslušníci modré krve společensky bavili, dnes cvakají počítačové klávesnice a zvoní telefony. Z historických objektů, které mnohdy bývaly paláci šlechticů, by se však ministři i se svými úředníky mohli přesunout do nových budov v zamýšlené vládní čtvrti.
Magistrát hlavního města nyní státu kvůli jeho záměrům doporučuje pozemky okolo holešovického nádraží. Tam by měly vyrůst moderní stavby, do nichž by se přestěhovala ze současných historických objektů minimálně část ministrů. Možným přesunem tisíců státních pracovníků se aktuálně zabývá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
„O výstavbě takové čtvrti se uvažuje už od začátku 20. století. A nebyl bych proti. Některé úřady by se mohly odsunout na vnější okraj centra města,“ říká Petr Kučera, architekt věnující se historii Prahy. S tím souhlasí i historik architektury Zdeněk Lukeš.
Vhodné by podle nich bylo přesunout resort financí z Malé Strany a ministerstvo pro místní rozvoj ze Staroměstského náměstí. „Progresivní moderní budovy by těmto ministerstvům slušely již z podstaty,“ míní Kučera.
Dalším z adeptů na přesun může být i sídlo resortu obrany. „Kdysi se uvažovalo, že by ministerstvo obrany opustilo budovu bývalé kadetní školy na Hradčanech. Pro resort by vznikl nový objekt na okraji města. Úřední budova se pak měla předělat na hotel,“ popisuje Lukeš. Celá věc však nakonec vyzněla do ztracena.
A právě přetvořit uvolněné prostory historických budov na byty je jeden z návrhů státu, jak zajistit, aby objekty nezely prázdnotou. To by však šlo jen u historicky méně cenných budov, u ostatních by byl problém kvůli jejich mnohdy mimořádné hodnotě a památkové ochraně.
Proto se nabízí možnost udělat z domů galerie a muzea. Jenže takových budov je v metropoli příliš mnoho na to, aby v každé z nich mohlo být vystaveno umění.
Jsou však ministerstva, která by se podle oslovených odborníků neměla stěhovat nikdy. Konkrétně jde o resort kultury, jenž je v Nostickém paláci na Maltézském náměstí nedaleko Kampy. Druhým úřadem, který by měl podle architektů zůstat ve své tradiční budově, je ministerstvo zahraničí sídlící v Černínském paláci na Hradčanech.
Oba resorty by dle Lukeše a Kučery měly ze své podstaty sídlit v reprezentativním historickém paláci v centru města, aby tím působily na zahraniční návštěvy a prezentovaly českou kulturu.
„Ministerstva paláce zachránila“
Historik architektury Richard Biegel si zase myslí, že by se neměla stěhovat žádná ministerstva. „Že má ministerstvo kamenný palác, znamená, že ho bereme vážně a jeho role je důležitá. Jakmile se stěhuje do anonymních administrativních objektů, tak je to anonymní úřad. Což historicky ministerstva nebyla,“ tvrdí Biegel. Naopak podle něj ministerstva šlechtické paláce zachránila před pustnutím, kterého by se nejspíš dočkaly, kdyby zůstaly prázdné.
V začátcích první republiky totiž řada budov neměla využití. Tehdy se z Klementina stala Národní knihovna, z Michnova paláce se zrodil Sokol a Černínský palác byl přestavěn pro účely ministerstva zahraničí. Takové využití budovu zachránilo a ona zase dodala instituci důstojnost.
Ministerské paláceMinisterstvo kultury Ministerstvo obrany Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo financí |
Ne pro všechny úřady však bylo snadné nalézt vhodné prostory. Proto nakonec stát rozhodl o zavedení takzvané daně z oken. Majitelé nevyužitých velkých paláců nezvládali vysokou daň platit a museli své budovy pronajímat republice.
U zmíněného Černínského paláce stojí podle Kučery za zmínku ještě jedna zajímavost. „Humprecht Jan Černín ho nechal stavět jako jakousi konkurenci královského paláce na Pražském hradě, stejně jako předtím Valdštejn v případě svého paláce. Císaři Leopoldovi I. se budova opravdu nelíbila, a nazýval ji proto konírnou,“ popisuje architekt.
Stát však některé paláce pro svá ministerstva nechal také vystavět. Příkladem jsou obří stavby na pravém břehu Vltavy v centru metropole. Dnes v nich sídlí resorty dopravy, průmyslu a obchodu a zemědělství. Myšlenka udělat v Praze vládní čtvrť, kde by stála ministerská sídla, není v metropoli novinkou. S nápadem přišli během druhé světové války nacisti.
Kvůli tomu se měla nepředstavitelně proměnit lokalita okolo nádraží v Bubnech. Tam mělo stát nové německé administrativní centrum. Místo toho leží dnes tato plocha ladem, v místě platí stavební uzávěra. Nápad na přesun úředníků se několikrát objevil i v porevoluční historii. Zvažovalo se přestěhovat ministerstvo pro místní rozvoj do Nových Butovic či na Jižní Město.
Kanceláře pro úředníky se později také zvažovaly u Kongresového centra vedle Nuselského mostu nebo v Letňanech. Ze všech zvažovaných přesunů na zmíněná místa však dosud vždy sešlo.
