„Takže říkáte, že je ta paní zraněná?“ ptá se do telefonu strážník, zatímco na jednom ze tří velkých monitorů před sebou vyhledává vhodný obraz z pražských bezpečnostních kamer. „Řekněte mi, ve které části té ulice se nacházíte,“ pokračuje.
Každý z pěti operátorů centrálního operačního střediska městské policie v Korunní ulici takto vyřídí v průměru okolo devadesáti hovorů za směnu. Nově přitom strážníkům práci ulehčují moderní technologie.
„Hlavním přínosem nového střediska je především to, že se zkrátí doba mezi okamžikem, kdy občan zavolá na tísňovou linku 156, a příjezdem hlídky na místo,“ uvádí ředitel městské policie Eduard Šuster.
Dojezdové časy hlídek mají zkrátit rychlejší počítače operátorů i snadnější ovládání bezpečnostních kamer. Celou rekonstrukci platil ze svého rozpočtu pražský magistrát a vyšla na 8,1 milionu korun s DPH.
Na čelní stěně místnosti přibyla velká projekční plocha pro záběry z kamer, operátoři dostali nové monitory, bezdotykově ovládané telefony a zařízení pro ovládání kamer a v zázemí operačního střediska se nyní nachází rychlé servery i počítače.
„Operační středisko se naposledy modernizovalo před jedenácti lety a ty technologie byly už na hranici životnosti,“ dodává ředitel Šuster.
Operátoři mohou fungovat i bez proudu
Na nových obrazovkách mohou strážníci sledovat kteroukoliv z více než čtyř tisíc kamer, jež jsou součástí městského kamerového systému.
„Na jedné obrazovce si mohou operátoři kameru propojit s mapovými podklady. Systém umožňuje sledovat také technická zázemí třeba dopravního podniku nebo tunely,“ vysvětluje vedoucí centrálního operačního střediska Milan Hendrych.
Operátor, který s občanem řeší nějaký problém, si může během hovoru dohledat obraz z kamery a zároveň najít nejbližší hlídku, kterou na místo pošle. Kamery navíc může i sám ovládat.
„Ke kamerám městského kamerového systému mají přístup obě policie, záchranka, hasiči, technická správa komunikací, dopravní podnik nebo správa služeb. Operátoři linek 156 a 158 jsou v té hierarchii nejvýše, takže mohou kteroukoliv kameru v případě potřeby ovládat i ve chvíli, kdy s ní pracuje někdo další,“ popisuje fungování kamerového systému Hendrych.
Operační středisko strážníků
|
Samotní operátoři si nové prostředí zatím chválí.
„Tím, že jsou všechny počítače mimo hlavní místnost, se snížil hluk, takže se můžeme lépe soustředit. A zrychlila se i práce se softwarem,“ popisuje své zkušenosti jeden z operátorů, David Vostřez. Nejčastěji podle něj lidé na linku 156 volají během ranní dopravní špičky nebo odpoledne.
„V nočních hodinách pak řešíme hlavně rušení nočního klidu,“ dodává strážník.
Operační středisko dokáže řešit telefonáty občanů i v případě, že by Prahu postihl plošný výpadek energie, takzvaný blackout.
„Tato budova má jako jedna z mála v Praze vlastní záložní zdroje. Jakmile vypadne dodávka proudu, okamžitě startují dva dieselagregáty,“ říká ředitel Šuster. Na jednu nádrž paliva by tak centrála městské policie mohla fungovat den a půl bez přívodu elektřiny ze sítě.
V technické místnosti operačního střediska jsou navíc ještě dva záložní zdroje, které ho udrží v provozu více než hodinu v případě, pokud by oba agregáty nefungovaly. Operátoři by navíc i při blackoutu mohli využívat některé z kamer v ulicích. Ty nejdůležitější mají totiž také vlastní záložní zdroj.
Lidé nahlašují raněné labutě
Na tísňovou linku 156 volají podle zkušeností strážníků lidé nejčastěji kvůli dopravě. V poslední době vedou hlavně oznámení týkající se zón placeného stání.
Velmi častou kategorií je také ohlašování zraněných nebo dezorientovaných zvířat. Mezi nimi zase jasně převažují labutě.
„Pokud je na nábřeží zraněná labuť, tak přijmeme během deseti minut přes padesát hovorů o této události,“ říká vedoucí operačního střediska Hendrych. Během nedělní vichřice řešili operátoři celkem 350 oznámení jen ohledně větru.
