organizátor pražské a příměstské dopravy Ropid navýšil o třetinu kapacitu příměstských vlaků. Ilustrační snímek

organizátor pražské a příměstské dopravy Ropid navýšil o třetinu kapacitu příměstských vlaků. Ilustrační snímek | foto: Yan Renelt, MF DNES

Do Prahy dojíždí za prací každý sedmý Středočech. Ropid posílil spoje

  • 6
Při dojíždění za prací a zase zpět k domovu nacestují každý měsíc i několik set kilometrů. Každý sedmý pracující Středočech má totiž práci v Praze. Většina do metropole ve všední dny dojíždí autem, anebo vlakem. A co víc, každým rokem těchto lidí přibývá.

„Dojíždím každý den autem. Finančně by se mi více vyplatilo cestování vlakem, ale takhle uspořím čas. Nevím, čím bych se v okolí živil, v Praze je zkrátka hodně pracovních příležitostí,“ konstatuje čtyřiatřicetiletý novinář Pavel Orálek z Kralup nad Vltavou, který pracuje v České televizi.

Podle statistiků je v kraji lidí jako Pavel Orálek zhruba 127 tisíc.

Vlaky v okolí Prahy

Intervaly příměstských vlaků jsou podle Českých drah skoro na všech trasách ve špičce do 30 minut, na nejvytíženějších linkách i 10 minut. Některé trasy se prodlužovaly, aby bylo možné projet napříč celou Prahou, naposledy na trati z Říčan do Horních Počernic. Zároveň se rozšiřuje možnost využití pražských jízdenek ve vlacích.

Nedávno se tak stalo v Kralupech nad Vltavou, nyní se připravuje jejich rozšíření i do Neratovic.

Důvody jsou většinou stejné: dobrá dopravní dostupnost, více pracovních příležitostí a především vyšší platy. V Praze si člověk vydělá průměrně třiatřicet tisíc hrubého, v kraji to je o osm tisíc méně.

Za čtyři roky o 30 tisíc víc

„Z regionu odcházejí firmy. A pokud tu zůstávají, ponechávají stejnou úroveň platů, jakou nasadily v devadesátých letech. Řada kolegů raději odchází za živností do Prahy,“ potvrzuje třeba Aneta Dujsíková, která v Benešově provozuje obchod s dětským zbožím.

Podle údajů, které má k dispozici Český statistický úřad, přibylo od roku 2009 v celém kraji třicet tisíc lidí, kteří jezdí pravidelně pracovat do hlavního města. A statistička Marta Petráňová podotýká, že na to mají vliv i obyvatelky satelitních městeček kolem Prahy.

„Narodily se jim tam děti. Řadě z nich postupně končí mateřská dovolená a přecházejí do zaměstnání,“ říká. Získat práci v místě bydliště pro ně není snadné. Navíc Praha je odtud často snadněji dostupná, než když lidé žijící přímo v Praze dojíždějí z jednoho konce metropole na druhý.

Tedy pokud se na hlavních tazích nestane nehoda nebo se zrovna neopravují, pak řidiči končí v kolonách.

I to je důvod, proč organizátor pražské a příměstské dopravy Ropid posiluje vlakové i autobusové spoje.

Ráno o vagon navíc

„Od roku 2003 jsme navýšili kapacitu u příměstských vlaků o třetinu, čím dál víc využíváme kloubových autobusů. V poslední době přibyly spoje z Brandýsa nad Labem, Říčan i z Jesenice,“ popisuje mluvčí Ropidu Filip Drápal.

Zájem o cestování vlakem roste i jinde. Naposledy to bylo znát v září, když se otevřely nové zastávky na trati do Rudné. Motoráčky byly krátce po vyjetí plné. Ropid si proto u ranních spojů přiobjednal vždy o jeden vagon navíc.

Právě doprava je podle ekonoma Deloitte ČR Davida Marka jednou z mála negativních stránek dojíždění. „Zvyšují se nároky na opravy silnic, zvlášť v okolí Prahy je znát horší ovzduší. Ale to se dá řešit třeba výstavbou obchvatů. Jedinou výraznou nevýhodou je dopad na středočeské podnikatele, kteří ve všední dny přicházejí o zákazníky,“ tvrdí Marek.

Jak ekonom podotýká, cestování za prací prospívá oběma regionům. Zvyšuje se tím životní úroveň Středočechů, v Praze zase nemají zaměstnavatelé nouzi o některé profese.