Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Středočeský kraj dluží skoro pět miliard, od roku 2013 si už nepůjčuje

  8:22aktualizováno  8:22
Střední Čechy jsou třetím nejzadluženějším krajem v České republice. Hejtmanství celkem za to, co v minulosti proinvestovalo a „projedlo“, dluží necelých pět miliard korun. Na jednoho Středočecha to dělá zhruba 3 600 korun. Nynější vedení o dalších úvěrech neuvažuje.

Ilustrační snímek | foto: Středočeský kraj

Oproti státnímu dluhu, který každého obyvatele Česka tíží částkou téměř 160 tisíc korun, je to vlastně málo. Navíc dluh Středočeského kraje se na rozdíl od toho státního v posledních letech snižuje. Už čtyři roky výše dluhu pozvolna klesá a hejtmanství počítá s jeho úplným umořením. „Současné vedení kraje žádnou půjčku nepřijalo,“ potvrdila mluvčí Středočeského kraje Nicole Mertinová.

Další zadlužování kraje už by ani nemělo být potřeba. Hejtmanství totiž počítá s výrazným navýšením příjmů ze státního rozpočtu, ke kterému by mělo dojít již v příštím roce.

Kraj dostane navíc 600 milionů

Podle náměstka pro finance Jiřího Peřiny (ČSSD) bude rozpočet roku 2016 v rekordní výši. Na základě změn v rozpočtovém určení daní poputuje krajům od daňových poplatníků více peněz.

„Díky tomu dojde příští rok ke zvýšení krajského rozpočtu o šest set milionů korun,“ upřesnil Peřina. Náměstek navíc věří, že daňové příjmy kraje budou nakonec ještě o něco vyšší, než se nyní plánuje. A co se týče dluhů, tak ty bude kraj podle Peřiny dál náležitě splácet. „S žádným dalším zadlužováním nepočítáme,“ ubezpečil náměstek Peřina.

Podle opozičního krajského zastupitele a starosty Ondřejova Martina Macháčka (kandidát za TOP 09), který je členem finančního výboru krajského zastupitelstva, činí dnes dluhová služba kraje skoro 500 milionů korun ročně.

„Kdyby nebyla, mohlo by se o tolik víc investovat například do rekonstrukcí rozbitých středočeských silnic,“ domnívá se Macháček.

Podle mluvčí by však bez zadlužení v minulosti nebyl dostatek peněz právě na řadu investičních akcí. „Zejména šlo o opravy silnic a investice do modernizace krajských nemocnic,“ podotkla Mertinová.

S dluhy začal Bendl, půjčoval si i Rath

Svůj první velký úvěr si kraj vzal v roce 2007 ještě pod vedením tehdejšího hejtmana Petra Bendla (ODS), a to ve výši čtyř miliard korun. Tento úvěr se čerpal v letech 2008 až 2012 a byl využit na krytí investic především v oblasti dopravy a zdravotnictví.

V roce 2008, za vlády hejtmana Davida Ratha (dříve ČSSD), se kraj zaručil za úvěry oblastních nemocnic, což jej celkem stálo 1,843 miliardy korun. Konkrétně se jednalo o záruky za kolínskou, příbramskou a kladenskou nemocnici, přičemž Oblastní nemocnice Kladno jej tehdy stála nejvíc, téměř jednu miliardu. Tato nemocnice dodnes patří k nejzadluženějším v České republice. Zadlužování kraje pokračovalo i v následujících letech.

Krajské zastupitelstvo v roce 2011 ještě schválilo financování oprav silnic II. a III. tříd v celkové výši jedné miliardy korun a posledním velkým finančním závazkem bylo dokončení stavby Leteckého muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi, které si v roce 2013 vyžádalo přes 132 milionů korun.

Krajům chybí vlastní příjmy

Podle politologa Kamila Švece z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy stojí za zadlužováním krajů také skutečnost, že tyto samosprávy nemají vlastní zdroj příjmů.

„Nemohou si určovat výše daní, tak jako třeba obce u daní z nemovitosti, tudíž jsou zcela závislé na dotacích a míře rozpočtového určení daní. Tato kombinace samosprávy a fiskální závislosti je přitom poměrně neobvyklá,“ upozorňuje Švec s tím, že kdyby měly kraje vlastní finanční prostředky, možná by jednaly zodpovědněji.

Na druhou stranu podle Švece kraje přečerpávaly své rozpočty i z daleko malichernějších důvodů, jakým je například získávání hlasů voličů.

„Například sociálnědemokratičtí hejtmani v rámci politického boje platili z rozpočtů krajů poplatky u lékaře, aby si tím získali popularitu pro celostátní volby,“ připomíná politolog.

Z podobných důvodů přitom žádná politická garnitura zřejmě nebude chtít dluhy splatit dříve, než je potřeba.

„Když by je jedna politická reprezentace chtěla splatit rychleji, zůstane jí o to méně peněz na její vlastní výdaje, proto se o to žádná nesnaží a každá splácí jen to, co je nutné na základě smluv,“ říká Martin Macháček z finančního výboru, podle nějž kraj většinu svých závazků splatí za deset a dvanáct let. To se týká největších úvěrů, které má hejtmanství u Komerční banky a České spořitelny.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Požár vybydleného domu poblíž hotelu Corinthia (21. října 2017).
V Praze 4 hořel vybydlený dům, hasiči zachránili dvanáct lidí

Dvanáct lidí bez domova zachránili ráno hasiči z vybydleného hořícího domu v Praze 4, tři z nich potřebovali pomoc záchranářů. Jak začalo hořet, budou...  celý článek

Party (ilustrační foto)
Praha 1 chce bojovat s Airbnb. Centrum jinak rychle vymře, bojí se

První pražský obvod hodlá přesvědčit magistrát a zákonodárce, že je nutné regulovat sdílené bydlení. Denně přijímá stížnosti rezidentů na nepořádek a hlučné...  celý článek

Navigace v Blance nefunguje, město ale o signál nestojí. (19.10.2017)
Navigace v Blance nefunguje, město ale o signál nestojí

Řidiči odkázaní na GPS bloudí a zmatkují, když jim navigace v pražských tunelech přestane radit. Řešením mohou být majáky, o které ale magistrát neprojevil...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.