„Jedná se zejména o stavby v dezolátním stavu s volným přístupem veřejnosti, hlavně u dětí je zde riziko úrazů, i těch smrtelných,“ upozorňuje Jiří Svoboda, obyvatel Hořína. Nebezpečné jsou podle něj hlavně dvě rozpadající se hájenky s nezajištěnými studnami, zbytky bývalého mlýna v parku u základní a mateřské školy a budovy opuštěného statku v těsné blízkosti hlavní silnice.
Že jsou lobkowiczké nemovitosti ve špatném stavu, dosvědčuje i starosta Hořína Václav Šmíd, byť diplomaticky, s Jiřím Lobkowiczem prý má korektní vztahy a dokáže pochopit, že na opravu svého majetku nemá peníze. „Stav některých budov ohrožením asi je, ale jen v případě, že by se dotyčný pohyboval na pozemcích pana Lobkowicze, byť jsou nezajištěné. Zákon obci nedává možnost s tím cokoliv dělat. Stížnosti byly zejména na budovy u silnice a tam pan Lobkowicz zjednal částečnou nápravu,“ říká starosta Šmíd.
Historie zámku v HoříněPůvodně lovecký zámeček nechal postavit vyslanec ve Varšavě Heřman Jakub Czernin z Chudenic (1659–1710). Jako věno Marie Ludmily Czerninové (1738–1790), která se v roce 1753 provdala za knížete Augusta Antonína z Lobkowicz (1729–1803), se zámek s panstvím dostal do majetku rodu Lobkowiczů. V dobách socialismu byl zestátněn a využíván ke školským účelům, v 90. letech byl navrácen mělnické větvi rodiny Lobkowiczů a jeho současným majitelem je Jiří Lobkowicz, narozený v roce 1956 v Curychu. Po revoluci přijal československé občanství a dnes žije na mělnickém zámku, který opravil a vrátil do něj například i výrobu vína. Větší rokokový hořínský zámek, který býval sídlem mělnických Lobkowiczů, a další lobkowiczké nemovitosti v Hoříně se však rekonstrukce dosud nedočkaly. |
MF DNES se dva týdny snažila s Jiřím Lobkowiczem spojit a domluvit si k tématu jeho hořínského majetku osobní rozhovor, Lobkowicz ale toto setkání odmítl, stejně tak jako jakékoliv vyjádření. Aktuální situaci nijak nekomentoval ani správce jeho majetku Štěpán Kirchner, kterého redakce rovněž oslovila.
V polovině letošního roku provedl Národní památkový ústav ve spolupráci s mělnickým oddělením památkové péče monitoring stavu nemovitých kulturních památek ve vlastnictví Jiřího Lobkowicze. Jeho závěry byly tristní. „Po prohlídce nemovitostí v Hoříně lze konstatovat, že všechny stavby se nacházejí ve vážném havarijním stavu, týká se to budovy zámku, areálu pohřební kaple Lobkowiczů a myslivny. Například mlýn, zahradnictví a hájovna jsou dokonce na hranici vlastní existence,“ popisuje památkářka Veronika Hlaváčková.
Turisté klepou na bránu marně
Bolístkou Hořína je i nevyužitý turistický potenciál, který obec ležící přes řeku Labe naproti Mělníku má. Týká se to zejména zámku, tradičního sídla mělnické větve rodu Lobkowiczů, který je od začátku 90. let opuštěný a jehož stav se jen zhoršuje. „Za opravu zámku bychom byli samozřejmě moc rádi. Je ho velká škoda. U zamčené zámecké brány potkáváme spoustu turistů, kteří by se do něj chtěli podívat,“ uvádí Václav Šmíd.
O zámek letos na jaře dokonce projevilo zájem město Mělník, neúspěšně. „Odkoupili bychom ho za nějakou slušnou cenu a udělali tam Alzheimer centrum a další sociální služby, pan Lobkowicz to ale odmítl s tím, že s prodejem nepočítá, a pokud ano, tak za částku, která by pro město Mělník byla nepřijatelná,“ uvádí starosta Mělníka Ctirad Mikeš, který rovněž v Hoříně vidí nevyužitý potenciál.
Jiří Lobkowicz v roce 2015 pro týdeník Ekonom popsal rozdíl mezi šlechtici a ostatními majiteli nemovitostí těmito slovy: „O majetek pečujeme, rozvíjíme ho, abychom ho mohli předat dál.“ V Hoříně se přesto památkově chráněné stavby včetně rodinné hrobky Lobkowiczů rozpadají.
