Roku 1845 se začala psát jedna opravdu zajímavá kapitola historie, která Prahu navždy změnila. Tehdy přivedla na dnešní Masarykovo nádraží nastupující průmyslový věk železná dráha.
Obrovský rozmach železnice v metropoli mohl začít. Díky tomu máme o 167 let později, kdy naopak koleje a nádraží pro nákladní vlaky mizí, jedinečnou příležitost, jak tato uvolněná území využít pro zcela nové městské čtvrti. Ale právě tyto možnosti se vzhledem k rozsahu území jeví i jako největší slabina.
Pražská nádraží ne/využitáStudentská architektonická výstava o tom, jak využít areál Nákladového nádraží Žižkov, je ke zhlédnutí v Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí. Každý den do 13. března od 11:00 do 19:00 hodin. Poslední den pouze do 17:00 hodin. Více na www.gjf.cz. |
Není vůbec jednoduché najít kompromis mezi potřebami města, jeho občanů a investorů, kteří pozemky vlastní.
V Praze chybí chrám lidské tvořivosti
Příklad za všechny: Nákladové nádraží Žižkov. Skomírající areál s unikátní architekturou nádražní budovy, která se téměř jistě brzy stane chráněnou památkou. Zatímco v západní Evropě je bezpočet příkladů, kdy se přestavba podařila, u nás se o tom zatím spíše jen mluví.
"V Praze stále chybí jakýsi chrám lidského života a tvořivosti, který by byl rovnováhou svatovítské katedrály na opačném břehu Vltavy," komentuje historik umění Pavel Kalina čerstvý nápad zřídit v chátrající nádražní budově na Žižkově sídlo Národního filmového archivu.
Idea vytvořit zde kulturní a společenský magnet celé metropole se zrcadlí i v návrzích studentů architektury, které jsou do úterý k vidění v Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí.
Výstava získala nádech idealismu
Budoucí architekti nejsou ve svých vizích svázáni finančními omezeními ani touhou investora po výdělku. Výstava nazvaná Pražská nádraží ne/využitá je tak ukázkou funkčních řešení s prvky idealismu. Nicméně Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví upozorňuje, že i tak má výstava velký význam.
"Praha dnes prochází velmi dynamickým - ale z urbanistického hlediska často sporným - vývojem. Ohrožený objekt Nákladového nádraží je jedním z příkladů. Chceme nalézt nové využití areálu, přičemž je v rámci kulturního dědictví zachováme," uvádí Fragner.
Tým studentů by v areálu vybudoval lázně s plovárnou, hřiště a kulturní centrum.
T. Říha, M. Špičák a N. Dočekal chtějí nádraží využít jako kampus Karlovy univerzity.
Organizátoři výstavy poukazují také na to, že při podobně velkých projektech je nejvhodnější vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž. Ta však musí mít podle nich jasné a zároveň nesvazující zadání a zřetelné vyhodnocení. To v Česku zatím moc neumíme.
Zásadní pro další plány na obnovu je žel právě to, čím se studenti nezabývají - peníze. Developeři často tvrdí, že bez státní podpory nemohou bývalé industriální areály využít pro kulturní účely. Sledují hlavně vlastní zájem, tedy postavit a prodat co nejvíc bytů či kanceláří.
"Nová čtvrť ale musí mít spoustu jiných lákadel než jen bydlení, aby natáhla lidi zvenčí. Jenom tak zapadne do organismu celého města," radí vídeňský urbanista Christoph Hrncir.
