Vhled do názorů studentů provedla společnost Anthropictures pro Multikulturní centrum Praha. Tvůrci ovšem upozorňují, že se jedná pouze o sociální sondu, protože vzorek není reprezentativní.
Na sběru dat i vyhodnocování se podíleli sami středoškoláci a z průzkumu vznikne v červnu dokument, který pomůže učitelům při výuce.
Pro zapojené středoškoláky byla zajímavá už sama práce na projektu.
„Občas mě překvapila nenávist, kterou se nebáli středoškoláci skrývat, ale mile mě překvapilo to, že pokud měli člena nějaké etnické skupiny nebo jiné rasy mezi sebou, vždy říkali, že to není jako ten náš, kterého tady máme, a ti ostatní jsou jiní,“ popsala Viktorie Tomášková, studentka střední pedagogické školy, která se sběru dat aktivně účastnila. Považuje to za důležitou zkušenost.
„V budoucnu bych se chtěla stát učitelkou a v rámci výzkumu jsem byla na gymnáziu, střední škole i učilišti a měla jsem možnost vidět rozdíly,“ dodala.
Jako jedna z nejtěžších věcí jí připadalo vystoupit ze své sociální bubliny a zůstat při pozorování i vedení diskusí a rozhovorů nestranná.
Názory pražských studentů
Zdroj: Sonda mediálních preferencí žáků pražských škol, Anthropictures |
Průzkum měl několik částí. Skupiny se účastnily diskusí, s jednotlivci vedli tazatelé rozhovory. V jedné části společně ve skupinách studenti sehráli situaci, kdy do třídy nastoupila nová žákyně Romka nebo Syřanka. Žáci si vylosovali role, kdy spolužačku buď vítali, nebo naopak odmítali.
„V negativních rolích jim šlo snáze vymýšlet argumenty, i když někteří zmiňovali, že se v tom necítili dobře,“ řekla Linda Kovářová ze společnosti Anthropictures.
Na závěr proběhla debata. Z té obvykle vyplynulo, že by novou spolužačku spíše přijímali se zájmem.
„Možná by se u některých objevovala rezervovanost či počáteční ignorace, což potvrzovali přistupující žáci, kteří si tím prošli,“ dodala.
Z debat a rozhovorů často vyplynulo, že studenti pozitivně brali své romské sousedy či kamarády a snažili se nepaušalizovat. Když ale skupinu paušalizovali, byli spíše negativní.
Například 38 procent dotázaných uvádí, že se jich problematika menšin a Romů v každodenním životě netýká, čtvrtina z nich přitom tuto menšinu popisuje negativně.
Při utváření názoru nejvíc důvěřují rodičům
Žáci rovněž vyplňovali anketu, jak si na toto téma utvářejí názor a kde získávají informace.
Více než 38 procent studentů označilo za nejdůvěryhodnější zdroj informací a autoritu své rodiče. Za nejméně důvěryhodné pak respondenti považovali politiky, příliš ale nedůvěřovali ani sociálním sítím a médiím.
Paradoxně ale nejčastějším zdrojem informací o Romech a menšinách jsou podle dotázaných právě média. Nejméně často si žáci informace vyhledávají sami.
Rozpory se projevily i při popisu etnika. Když měli středoškoláci popsat Romy, více než polovina z nich byla tolerantní, zhruba 15 procent si vybralo neutrální popis etnika a zhruba čtvrtina žáků byla spíše negativní. Mezi takové příklady patřil například popis „Nemám je ráda, nebavím se s nimi“ nebo „Jsou to lidé, kteří neradi pracují“.
Zaměstnanost byla v případě Romů opakující se motiv, kdy mnozí uváděli, že Romové nepracují a jsou líní, ale zároveň zdůrazňovali právo zaměstnavatele vybrat si, koho chce zaměstnat, aniž by musel cokoliv vysvětlovat.
I přes rozporuplné výsledky nevidí situaci mezi středoškoláky někteří zástupci menšin nijak tragicky.
„Jsem idealista a myslím si, že dnešní děti jsou jiné než jejich rodiče a že dnešní mladí mají velkou šanci být více v Evropě a mít rozšířené obzory,“ uvedla Anna Chválová, referentka pro národnostní menšiny a integraci cizinců Prahy 4. Sama na svých stránkách prezentuje příběhy úspěšných Romů.
