Stejné trávníky, ale dva různé způsoby údržby. Zatímco na Petřinách na Praze 6 jsou kvůli horkým červnovým dnům uschlé drny, protože trávu nikdo nezalévá, na Letné je instalovaná automatická závlaha, která viditelně trávníkům svědčí.
Závlahu v naprosté většině obstarává pražský dopravní podnik (DPP). Ten ale kropení nechává na přírodě.
„Zavlažování provádí buď sama příroda, nebo příroda spolu s umělou závlahou, jako na Letné. Petřiny se, stejně jako jiné uměle nezavlažované travnaté plochy ve městě, opět zazelenají po vydatnějších deštích,“ ubezpečuje mluvčí DPP Aneta Řehková.
Závlaha je na přírodě
Podle mluvčí zatím žádný z trávníků neuschnul zcela. S takovým postupem ale nesouhlasí odborník na údržbu trávníků Aleš Bula.
Kde jsou travnaté koberceTravnaté plochy v kolejišti jsou na těchto ulicích nebo v částech ulic. Tučně vyznačené jsou místa, kde DPP tratě zalévá automatickou závlahou: Evropská, Jugoslavských partyzánů, Střešovická, Na Petřinách, Bělohorská, Makovského, Jelení, Keplerova, Milady Horákové, Sokolovská, Českomoravská, Poděbradská, Černokostelecká, Průběžná, V Olšinách, Vršovická, na trati na Barrandov. |
„Jak to mohou nechat na přírodě, když trávník není spojený s žádným terénem. Leží na geotextilii, která je přímo na štěrku,“ řekl iDNES.cz trávníkář Bula.
Podle něj v letních vedrech koberec bez závlahy nevydrží ani dva týdny a zůstane v něm jen okolo 10 procent trávy.
„Travnatý koberec se dělá až 14 měsíců na poli. Každý den ho zalévají, a pak ho vezmou a hodí na štěrk mezi koleje, kde nemá šanci přežít ani jedno vegetační období,“ dodal Bula s tím, že takový pokus nemá žádný smysl.
Trávník má podle Buly smysl jen v případě, že je zavlažován automatickou závlahou, která ale znamená další náklady navíc. Závlaha je například na tramvajových tratích na Hradčanské a na Letné, kde byla instalována v rámci rekonstrukce ulice Milady Horákové, kterou hlavní město realizovalo v návaznosti na dokončení výstavby tunelu Blanka.
Trávník může nahradit skalka
Údržbu trávníků financují konkrétní městské části a náklady se pohybují okolo 90 korun za metr čtvereční. Za vodné za minulý rok DPP městským částem přeúčtovalo okolo milionu a půl korun.
Pokud by se zalévalo na všech tratích, částka by se vyšplhala ještě výše. Jenže město, ani jeho části, na takovou údržbu nestačí.
„Městská část Praha 6 se stará o více než 230 hektarů zeleně. Ve stávajících klimatických podmínkách není v reálných ani ekonomických silách provádět zavlažování trávy,“ uvedl mluvčí Prahy 6 David Polák.
Na některých místech by tak travnaté koberce mohly vystřídat extenzivní suchomilné traviny, které by žádnou údržbu nepotřebovaly.
„Tramvajové tratě s travními koberci vyžadují velmi náročnou údržbu v podobě intenzivního zavlažování a sečení, které však není ve stávajících možnostech města zařídit,“ řekl Marek Vácha, mluvčí z Institutu plánování a rozvoje (IPR), který koncepci povrchů tramvajových tratí přichystal.
Travnaté pásy na kolejích začal dopravní podnik budovat už v roce 1995 okolo Pražského hradu. Narozdíl od betonu tráva snižuje hluk projíždějících tramvají, snižuje prašnost a teplotu v okolí.
