„Nejsou k dispozici důkazy podporující obžalobu. Ta stojí pouze na výpovědi jednoho svědka. Jiné jsme k dispozici neměli,“ zdůvodnila verdikt předsedkyně senátu Marie Marková.
Smrt Petra Zikmunda, zastřeleného před šesti lety v Letňanech, byla navíc podle verdiktu nejprve vyhodnocena jako sebevražda, a jasno v tom podle soudkyně není stále. „My považujeme za dosud neobjasněné, zda Petr Zikmund skutečně spáchal sebevraždu,“ uvedla Marková.
„Z provedených důkazů lze učinit závěr, že Václav Štork poškozeného zastřelil na pokyn Josefa Šimka. A to proto, aby neprozradil předchozí trestnou činnost,“ zdůraznila přitom v závěrečném návrhu státní zástupkyně. Ta pro Josefa Šimka navrhla trest 20 let ve věznici s nejpřísnějším režimem, pro Štorka chtěla trest o pět let nižší.
Šlo o dobrovolný odchod ze světa v beznadějné životní situaci, tvrdila naopak obhajoba.
„Jediný důkaz obžaloby spočívá ve výpovědi utajovaného svědka, o jehož věrohodnosti si každý může udělat obrázek. Je zřejmé, že tento důkaz obstát nemůže,“ tvrdil Šimkův obhájce Jan Mašek. I proto navrhl, aby jeho klienta soud viny v plném rozsahu zprostil.
„Obžaloba stojí pouze na jediném důkazu, který je ale nedostatečný v kontextu dalších zjištěných skutečností. Motiv sebevraždy Petra Zikmunda je naprosto jasně potvrzen,“ sdělil soudu Štorkův advokát Petr Kubíček, jenž rovněž žádal o zproštění pro svého klienta.
Petr Zikmund byl podle obviněného Štorka ve špatné psychické kondici.
„Přišel o peníze, měl problémy i žít na svobodě, předtím byl dlouho ve věznici. Lítám v téhle kauze tři roky, vinu popírám. Zikmund řekl, že ho život nebaví, že ho ukončí. Bylo mu tehdy přibližně devětapadesát let, to už člověk žádné zázraky s životem neudělá,“ uvedl Štork, který žádal, aby jej soudu zprostil viny. „Nejsem násilník, lidi mne mají rádi a já je,“ dodal Štork.
Smrt záhornického svědka
Petr Zikmund zemřel s kulkou v hlavě v první polovině července roku 2010 na poli nedaleko zahrádkářské kolonie v Letňanech v Praze 9. Kriminalisté jeho smrt nejprve uzavřeli jako sebevraždu.
Když se před třemi lety rozeběhlo vyšetřování dvou vražd, jejichž oběti skončily pod betonovou deskou ve stodole v Záhornici na Nymbursku, detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) změnili názor.
Mimo jiné proto, že se objevila výpověď zmíněného svědka, kterou měly potvrdit i policejní odposlechy. Šlo o dalšího vězně ve vazební cele se Šimkem a Štorkem. Tam se prý k vraždě Petra Zikmunda přihlásili.
Spoluvězňovu věrohodnost ovšem okamžitě zpochybnili obhájci i Šimek a Štork. „Je zcela jasné, že obžalovaní o smrti Zikmunda mluvili jen v nadsázce,“ zdůrazňovala obhajoba.
Státní zastupitelství Šimka a Štorka přesto obžalovalo z toho, že Petra Zikmunda v inkriminované době vylákali do Letňan, kde od něj chtěli získat pistoli.
Ze zbraně ČZ 83 ráže 7,65 mm ho poté údajně nechali na „zkoušku“ vypálit. Podle žalobce jim šlo o to, aby na rukou oběti zůstaly povýstřelové zplodiny. To mělo potvrdit verzi o dobrovolné smrti.
Štork si poté podle obžaloby vzal pistoli a střelil Zikmunda zblízka do spánku, načež oba obžalovaní ponechali podle spisu zbraň vedle oběti.
Případ stodoly smrti
Případ záhornické stodoly soudy zaměstnával několik let. Dva zavraždění skončili v šachtě pod podlahou, soudy kauzu pravomocně uzavřely letos v říjnu (čtěte zde).
Vrchní soud v Praze poslal Josefa Šimka na 15 let do vězení za vraždu Čechošvýcara Josefa R. z roku 2003. Václav Štork dostal za nadržování tříletý trest se čtyřletou podmínkou.
Naopak soudy Šimka a Štorka zprostily pravomocně viny z podílu na zastřelení Michaely S., neboli „bílého koně“, nepohodlného svědka v kauze hospodářské kriminality. Mladá žena zemřela s kulkou v hlavě v roce 2008. Také její ostatky skončily ve stejné šachtě jako tělo Josefa R. S ukrytím mrtvol měl pomoci právě Zikmund.
„V tomto případě existoval zoufalý nedostatek důkazů,“ vysvětlil předseda senátu městského soudu Stanislav Králík, proč letos v dubnu zprostil obžalované viny v tomto bodě. Vrchní soud mu na podzim během odvolacího řízení dal za pravdu.
Pondělní rozhodnutí v kauze smrti Petra Zikmunda není pravomocné, lze se proti němu odvolat k Vrchnímu soudu v Praze.
