Provoz bezejmenné uličky řídí semafor
První takové místo jsme navštívili nedaleko Kampy. Provoz této bezejmenné
uličky řídí semafor. Ano, čtete správně - semafor. Počkat na zelenou a vydechnout. To je praktická rada před vstupem do nejužší pražské uličky. Ta vede na zahrádku restaurace Čertovka a k vyhlídce na Karlův most. V nejužším místě má 70 centimetrů. Je tak úzká, že provoz v ní řídí semafor.
„Bez něj by nám uličku nezkolaudovali jako únikový východ z restaurace,“ říká majitel restaurace Čertovka Jan Hynek. „Před deseti lety nám tu uvázla jedna velmi korpulentní turistka z Německa. Nemohla ani nahoru, ani dolů,“ vybavuje si Hynek. Ulička nemá jméno, protože to vlastně původně ani žádná ulice nebyla. Je to poslední zachovaná požární cesta na Malé Straně. Jejich vznik nařídili radní po požárech v letech 1503 a 1541. Zpomalovaly rychlost šíření požáru v hustě zastavěném městě mezi tehdy ještě převážně dřevěnými domy.
Z hlučného trhu tichou ulicí
Ulice V kotcích bývala hlučným tržištěm, kdysi se tu hrávalo i divadlo
Druhá tajemná ulička se nachází ještě na doslech davy turistů - V Kotcích.
Jistě kolem ní projdete docela často, ale nikdy jste v ní nebyli. Zatímco Havelský trh nebo Melantrichova kypí turisty, tohle tiché a temné místo si žije vlastním životem. Ačkoli ulička V Kotcích na to nevypadá, i ona má za sebou zajímavou historii.
Vznikla z kamenných kotců, kde se prodávaly textilie. To bylo již roku 1362. Místo ale časem ztrácelo význam. V 18. století sloužily opuštěné budovy kamenných kotců k různým účelům. Právě v jednom z domů se v roce 1738 uskutečnil první pokus o uvedení první české hry – jmenovala se Kníže Honzýk. V ulici V Kotcích ještě v 70. a 80. letech byly partiové prodejny. Dnes je ale ulička zapomenutým místem uprostřed rušného velkoměsta.
