Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tajná smlouva se SSSR udělala z Příbramska největší těžené ložisko uranu

  10:21aktualizováno  10:21
Sedmdesát let uplynulo od sepsání přísně tajné smlouvy se SSSR, kvůli které se na Příbramsku ve velkém začal těžit uran a region se tak stal největším ložiskem v zemi.

Je půl roku po 2. světové válce. Češi cítí vděčnost ruskému národu za osvobození od nacistického teroru. A přestože ještě komunisté v republice nestojí u moci, fakticky se už přes nás začíná převalovat vlna ruské sféry vlivu. Češi tak vědomě přehlížejí náznaky počátku nového útlaku, který potrvá více než čtyřicet let.

V kalendáři má ministr zahraničního obchodu československé vlády Hubert Rybka zatrhnuté datum 23. listopadu 1945, v tento den podepíše s ruským protějškem Ivanem Vakulinem dohodu, o které se bude desetiletí šuškat, ale fakticky zůstane její znění utajeno až do devadesátých let.

„Díky té smlouvě se ve velkém rozjela těžba uranu na Příbramsku, a to se tím stalo největším ložiskem v zemi,“ připomíná ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.

Vlády Československé republiky a Sovětského svazu sepisují v Praze mezivládní pakt, který naši stranu zavazuje k tomu, že veškerý vytěžený jaderný materiál na našem území jsme povinni dodávat Sovětům.

„Smlouva se vymykala dosavadním pravidlům mezinárodních právních aktů, především z toho důvodu, že pro nás z ekonomického hlediska byla nevýhodná. Československý stát se zavazoval i k dodávkám všech budoucích zásob, o kterých v tu chvíli ještě neměl ani jasnou představu. To se v mezinárodním obchodu běžně nepraktikuje. Smlouva se dá označit jako náš dar Sovětskému svazu,“ vysvětlil Velfl.

Uran jako zbrojní materiál

Počátek sovětského úsilí o veškerý československý uran je nutné hledat ve chvíli, kdy na konci války dopadají na japonská města Nagasaki a Hirošimu americké jaderné bomby. Uran se stal světovým strategickým zbrojním materiálem. Pramen nadcházející studené války se navíc pomalu dral z hlubin světového soupeření o moc na povrch.

Ložisko uranu na Jáchymovsku brzy zesláblo, a tak roku 1947 přijíždí do Příbrami skupina vedená sovětskými geology, výsledky průzkumů jsou nad očekávání dobré a Příbramsko se postupně stává hlavním střediskem těžby.

„Nejstarší dvě uranové šachty, Vojna 1 a Vojna 2, tu byly zaraženy v roce 1948 nedaleko obce Lešetice. Mezi nimi byl unikátně postaven dodnes dochovaný pracovní lágr Vojna, ve kterém byli nejprve němečtí váleční zajatci, kteří se podíleli na předcházejícím geologickém průzkumu a otevření dolů. Později je vystřídali chovanci tábora nucených prací a od roku 1951 vězni, z nich byla velká část politických odpůrců režimu odsouzených nejednou ve vykonstruovaných procesech,“ vypráví ředitel příbramského muzea.

Šachet na Příbramsku postupně přibývalo. Poslední byla zaražena v roce 1965 šachta číslo 13 a velký důl číslo 19. „Za zmínku určitě stojí šachta číslo 16 z roku 1957, jejíž těžní věž spatříte, když jedete z Prahy po dálnici k Příbrami kousek za televizním vysílačem zvaným Cukrák.

V roce 1975 v ní bylo dosaženo hloubky přes 1 838 metrů, takže se stala nejhlubší šachtou a doposud nebyla překonána jak na území našeho státu, tak ve střední Evropě,“ konstatoval Josef Velfl.

Přísně tajné

Naše země dodávala do SSSR podle dlouhodobého průměru kolem dvou a půl tisíce tun uranu ročně, z toho byla takřka polovina právě z Příbrami.

Zatímco do 60. let 20. století proplácela SSSR uran za pevné ceny, následně jeho výrobní cena přesahovala kupní cenu a těžební práce muselo Československo dotovat ze svého rozpočtu, což jej v období 1965 až 1990 stálo přes 38 miliard. Až na konci 80. let 20. století nám sovětský prezident Michail Gorbačov v rámci tehdejší politiky zvané perestrojka dovolil vyvážet uran i do jiných zemí, ale to už jeho cena značně klesla.

Těžit uran přestala Příbram v roce 1991. Celková příbramská produkce uranu však představuje okolo čtyřiceti procent této radioaktivní látky, která se u nás historicky vytěžila.

Expozici o uranovém hornictví na Příbramsku i v republice najdou zájemci ve zmíněném památníku Vojna na Příbramsku, kde je možné pročíst si i utajovanou mezivládní „uranovou“ dohodu se Sovětským svazem a nahlédnout do tehdejších geologických map, na kterých je také razítko „přísně tajné“.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nehoda se stala po desáté hodině dopoledne. (19. září 2017)
VIDEO: Řidič naboural do felicie už týdny odstavené na kraji Strakonické

Ve Strakonické ulici v Praze dopoledne řidič osobního vozu naboural do Škody Felicia odstavené u krajnice. Podle svědků tam škodovka „parkuje“ už od srpna a...  celý článek

Luxusní vila v Černošicích u Prahy, ve které před svým útěkem žil Radovan...
Velká Krejčířova vila zůstane pustá, do dražby se nikdo nepřihlásil

Do první dražby vily ve středočeských Černošicích, ze které před dvanácti lety utekl Radovan Krejčíř, se nepřihlásil v úterý žádný zájemce. Exekutoři rezidenci...  celý článek

Na stěnách pražské kanalizace se usazuje tuk. Při větším množství hrozí ucpání...
VIDEO: Pražskou kanalizaci ucpává tuk z restaurací, někdy i hokejky

Pražská kanalizace se zanáší tuky a nerozpustným odpadem nejen z domácností. Průtok zhoršují především restaurace, které do kanálů vylévají jedlé tuky a oleje....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.