Tahle plovárna udělá radost hlavně staromilcům.
„Koupaliště vzniklo v roce 1933 díky prostředkům města, občanů a různých podnikatelů. Od té doby je v podstatě ve stejné podobě,“ nastiňuje starosta Bělé pod Bezdězem Milan Lomoz.
Historie na člověka dýchne už u vstupu.
Pracovník pokladny totiž sedí v původní dřevěné budově, naproti které stojí další větší budova - převlékárna s malými kabinkami z 80. let, které si můžete buď pronajmout za 20 korun na den, nebo jen využít a jít. Druhá se pak nachází i v zadní části areálu.
Kabinky jsou přiměřeně velké s malými věšáčky a malou dřevěnou lavičkou, jsou uzamykatelné. V každé budově je jich k dispozici přes dvacet. Hned vedle stojí zděná budova s toaletami, které jsou čisté a funkční, opodál i venkovní sprchy.
Brouzdaliště ani herní prvky tu nechybí
Hitem posledních let jsou beachvolejbal, dětská brouzdaliště, herní prvky nebo písčité pláže. Naleznete je i v Bělé.
Brouzdaliště se skluzavkou tu instalovali nedávno a pro rodiny s malými dětmi by se mohlo stát příjemnou alternativou k velkému bazénu, který areálu dominuje. Vstoupit do něj lze z více než deseti bočních žebříků, a to v různé hloubce po celé délce bazénu.
Vejít do vody můžete i z postupně se svažující betonové plochy. V nejhlubším místě má bazén tři metry. V této části se také nachází i skokanský můstek. „Letos se na dně bazénu prováděly drobné úpravy. Každé jaro dno čistí místní hasiči. Pro příští rok plánujeme opravu krajů bazénu,“ upřesňuje Lomoz.
Voda v bazénu je čirá, až na několik listů z okolních stromů v ní neplavou žádné nečistoty. Stromů je tady mimochodem požehnaně a v letních parnech nabídnou kýžený stín. Co se týče údržby vody, přiznává Lomoz, že to není snadné.
Známkování
BĚLÁ POD BEZDĚZEM
|
„Nyní zásadně řešíme napouštění čistější vodou. V současnosti napouštíme vodou z potoka, ale máme dohodnutou možnost využití vody z přepadů, co tady mají na hlučovských pramenech,“ popisuje a dodává: „Bojujeme s tím, je to samozřejmě i v chemii. Dva, dva a půl měsíce to vydrží. Přes léto se proto plánuje i opakované doplňování čistou pitnou vodou.“
Pokud na koupaliště nepřicházíte jen s vizí chytání bronzu a občasného smočení, mohly by vás tady zaujmout rozlehlé písčité plochy podél bazénu a v zadní části u brouzdaliště.
Na dvou místech je možné zahrát si beachvolejbal, na dalších plochách se tady často hraje plážová házená.
„Příští týden tady budeme mít turnaj v plážové házené. Minulý rok nás navštívil Filip Jícha, největší hvězda naší házené,“ upřesňuje Lomoz.
Dále se nabízejí i dva stoly na stolní tenis za patnáct korun na hodinu, je však nutné počítat s tím, že něco pamatují a nejsou tak docela rovné. Z dalších atrakcí jmenujme ruský kuželník.
Nezbytnou součástí každého koupaliště jsou i stánky s občerstvením. Ty tady nenajdete, s nabídkou jsou připraveni pouze v občerstvení Na Věchýtku.
V době návštěvy redaktorky MF DNES však nebylo v provozu, proto místní jídlo nemohla hodnotit. S ohledem na rozlehlost koupaliště se však jedno občerstvení zdá málo.
Dalším drobným minusem je i parkování. To sice u areálu je, a navíc ve stínu stromů, pojme však jen omezený počet vozů, zbytek musí parkovat podél příjezdové komunikace nebo na dalším parkovišti na druhé straně areálu.
Velmi neobvyklou součástí bělské plovárny jsou zdejší rekreační chatky rozeseté po celé délce plochy koupaliště.
Většina z nich je v rukou soukromých majitelů, kteří v nich tráví převážnou část prázdnin, třeba jako důchodce Miroslav Kratochvíl.
„Chatku tady mám pětatřicet let. Jsem tady od jara do podzimu. Mám rád přírodu a tady jsou překrásné lesy plné borůvek a hub,“ vysvětluje důvod, proč se tady usadil.
Tohle koupaliště se vymyká atmosférou, vybavením i duchem. Je zkrátka jiné.
