„Nalézací soud postupoval v souladu se zákonem a pečlivě vyhodnotil všechny důkazy. Přiléhavá je i právní kvalifikace, úvahy o kvalifikaci jiné jsou úplně jinde. Hrudník, kam směřovaly rány, je vysoce zranitelnou částí těla,“ zdůvodnil úterní rozhodnutí předseda senátu vrchního soudu Martin Zelenka.
Rány na rukou oběti podle něj svědčí, že se oběť bránila. „Útok nebyl nahodilý, nekoordinovaný, obžalovaný musel být se smrtí poškozené minimálně srozuměn. Poškozená byla vystavena psychickým útrapám,“ sdělil soudce Martin Zelenka. Správná je podle předsedy senátu i výše trestu.
O případu již letos na jaře rozhodl senát Městského soudu v Praze, který Nálevku poslal na 18 let do věznice s nejpřísnějším režimem za vraždu spáchanou zvlášť surovým anebo trýznivým způsobem, krádež a neoprávněné užití cizí platební karty.
Státní zástupkyně pro obžalovaného tehdy požadovala 20letý trest. Tedy na samé horní hranici základní trestní sazby, která činí 15 až 20 roků. Proti rozsudku se ale žalobkyně neodvolala. Obhajoba verdikt městského soudu napadla.
„Nepopíráme, že obžalovaný trestný čin spáchal. Soud si však vytvořil představu obžalovaného jako příživníka na úspěšné ženě a takto akcentuje důkazy,“ argumentoval obhájce Petr Václavík. Podle něj není jasné, jak se tragický střet přesně odehrál.
Není podle něj třeba prokázáno, že se žena snažila před Nálevkou utéci. Zpochybnil, zda lze vraždu kvalifikovat jako smrt trýznivým způsobem podle nejpřísnějšího ustanovení příslušného paragrafu. Advokát zpochybnil i některé svědecké výpovědi a další důkazy.
Šlo prý o afekt
„Jako první mohla zaútočit poškozená, která jako příslušnice armády například znala některé chvaty a hmaty. Pak by ze strany mého klienta šlo o nepřiměřenou obranu,“ navrhoval Petr Václavík. Podle něj není vyloučeno, že se Nálevka dopustil třeba ublížení na zdraví či opilství.
„Šlo nešťastnou náhodu, jeho cílem nebylo vraždit. Jednal v afektu. Můj klient by se měl podrobit spíše léčbě, než podstoupit takový trest,“ tvrdil dnes také Nálevkův právník. Ten požádal soud, aby verdikt zrušil a věc se znovu projednala.
„Odvolání není důvodné, nalézací soud vycházel řádně z provedených důkazů a správně je vyhodnotil, fabulacím obžalovaného ohledně jeho finanční situace neuvěřil. Argument, že obžalovaný nechtěl zabít, vzhledem k počtu zasazených ran považuji za absurdní,“ poukázal státní zástupce Vlastimil Jedlička. Na závěr žalobce navrhl odvolání odmítnout a rozsudek potvrdit.
Nálevka si dnes opět ublíženě stěžoval na nepřízeň osudu, vyšetřovatele i justice. „Co jí bůh nadělil ve studiu, to jí upřel v praktickém životě. Nikdy na ni nepřestanu myslet. Přál bych jí, aby opět mohla s maminkou dlouze telefonovat. Bude navždy se mnou, láska. Omlouvám se,“ sdělil například v posledním slově.
Vražda místo rozchodu
Tragická hádka, jejíž roznětkou se stal rozchod Nálevky a jeho družky, gradovala 3. března 2020 okolo poledne v jednom z bytů v Letňanech. Obviněný popadl nůž a na oběť zaútočil. „Poškozené způsobil 21 bodných ran,“ zdůraznila státní zástupkyně. Z bankomatu z karty zavražděné vybral 27 900 Kč.
Poté se pokusil místo činu uklidit, z bytu vzal tablet, šperky a rozličné drobnosti. Pak si z karty ubodané ženy Nálevka objednal jídlo. Věci a rodinného psa naložil do Škody Octavia, která též nebyla jeho. Celková škoda se přehoupla přes 549 tisíc korun. Nálevka tvrdil, že si kvůli opilosti nic nepamatuje.
„Tělo jsem uložil do postele, dal ji oblíbené bačkůrky, dráčka a přikryl ji,“ řekl obviněný. I se psem přes Ostravu odjel na východní Slovensko, kde jej po několika dnech zatkla zásahová jednotka prešovské policie. Mrtvou ženu policisté našli více než po týdnu, kdy se po ní sháněli zoufalí rodiče.
„Odjezd na Slovensko nebyl útěkem před zákonem, plánoval jsem si jen připomenout společně prožité chvíle s přítelkyní,“ přesvědčoval soud obviněný. Načež se prý chtěl chtěl upít či udat. Slovenské úřady Nálevku poslaly do Prahy. Nálevka nepracoval, tvrdil, že se živí podnikáním v šedé zóně.
