Postavy z galerky 90. let se konečně mohly cítit jako ostří hoši. V míře dosud nevídané se mezi nimi objevily střelné zbraně. Kulka se stala argumentem při vyřizování účtů v podsvětí, ale i razantní hrozbou třeba při loupežích.
Při jedné z nejbrutálnějších, která se odehrála v Loděnici na Berounsku, zemřela pokladní spořitelny.
S efekty vídanými zpravidla v akčních filmech se vřítila na plácek před loděnickou spořitelnou starší, otřískaná škodovka. Poklid čtvrtečního poledne 23. ledna 1997 vystřídalo skřípění brzd a potom štěkot dávky z automatické zbraně.
Dva zakuklení muži, kteří vyskočili z auta, poprvé stříleli ještě před spořitelnou. Rány do vzduchu měly zastrašit potenciální hrdiny, kteří by chtěli útočníkům zkřížit cestu.
Další projektily gangsteři vypálili do zámku na zavřených dveřích peněžního ústavu, který měl zrovna polední pauzu. Munice kalibru 7,62 milimetru odstřelila nejen zámek. Průrazné střelivo se probilo i do bankovního interiéru.
„Padesátiletou pokladní střely zasáhly do nohou,“ konstatoval tehdejší dozorový státní zástupce.
Až do tohoto okamžiku bezohledný útok vypadal jako bezchybně klapající operace ke všemu odhodlaných desperátů. Jenže působivému „entrée“ už moc neodpovídalo jednání útočníků uvnitř banky. Tam přeskočili přepážku, krvácející pokladní jim přitom nestála ani za pohled.
Z nejbližšího šuplíku v pultu lupiči vysypali 83 100 korun. Přehlédli však nejen další zásuvku s penězi, ale také odemčený trezor. V tom leželo půl milionu korun. S kořistí - nepříliš úměrnou nebývalé razanci útoku - zmizeli.
Pár minut poté dorazily na místo činu první policejní hlídky a také sanitka z Berouna. Záchranáři poskytli těžce zraněné pokladní nezbytnou první pomoc. Ani transport do nemocnice a zákrok chirurgů jí však život nezachránil. Marie L. zemřela pár hodin po přepadení následkem šoku způsobeného masivní ztrátou krve.
„Jedná se o nebývale brutální loupežné přepadení,“ komentoval tehdy událost berounský policejní ředitel Jiří Jerling. Na stopu uprchlých zločinců středočeská policie nasadila speciální tým.
Pátrači pár kilometrů od Loděnice objevili ohořelou škodovku. Tu desperáti den před přepadením ukradli. Po jejím použití nasedli do nachystaného únikového auta a zmizeli. Nepotřebný vůz podpálili.
„Podle modu operandi, způsobu provedení, jsme tipovali, že pachatel bude mít kriminální minulost,“ vzpomíná na loděnickou kauzu jeden z kriminalistů. Ti tehdy prověřovali známé firmy s pestrým záznamem v trestním rejstříku, sklony k násilí a použití střelných zbraní. Pomáhaly jim také četné sondáže v dobře informovaném podsvětí.
Tlak na policisty zvyšovala i možnost, že se lupiči za nevalnou kořist pokusí „zahojit“. Tedy že udeří znovu. Po hodně komplikovaném pátrání se vynořila jména dvou nadějných podezřelých, v té době sedmačtyřicetiletého Pavla Čecha a o dvacet let mladšího Davida Stříšky.
Dva roky po útoku v Loděnici stanuli před senátem Krajského soudu v Praze. Čech se kromě loupeže zodpovídal ještě z vydírání, krádeže a nedovoleného ozbrojování.
„Nemám s tím nic společného,“ hájil se úporně Čech. Soud však obhajobě neuvěřil, a vyměřil mu 14letý trest. Jeho mladší komplic dostal o tři roky méně. Čech se odvolal k Vrchnímu soudu v Praze. Hájil se v desítky minut trvajícím vystoupení. Ani tak odvolací soud o nevině nepřesvědčil. Trest se stal pravomocným.
Na svobodě změnil identitu
Čech ovšem z vězení odešel již po pěti letech, a to legálně. Aby se mohl ve vinohradské nemocnici podrobit operaci srdce, pražský městský soud mu trest přerušil.
V jeho cele však strážní objevili seznam vyšetřovatelů, žalobců a svědků z kauzy „Loděnice“. Dva lidé ze seznamu se v té době stali terči hodně znepokojivých telefonátů.
„Písemnou formou také vyhrožoval krajskému státnímu zástupci,“ komentovali tehdy policisté jeden z dalších hříchů. A nejen to, odsouzený lupič opustil věznici coby Pavel Čech, na svobodě se ale legálně proměnil v Adolfa Doležala.
Dosáhl toho jednoduše, požádal obecní úřad o změnu totožnosti. A kriminalisté tehdy dostali i informaci, že si novopečený pan Doležal požádal o vydání pasu.
Soud obratem rozhodl poslat Doležala zpátky do věznice. Detektivové z odboru boje proti organizovanému zločinu si pro něj došli do jeho příbytku v pražské Lhotce. V bytě při prohlídce objevili dvě plynové pistole s municí. Lékařskou péči vzápětí dostal Doležal ve vězeňské nemocnici. Na zákroky do civilní jej vozila eskorta.
