Turecké studenty zajímala především organizace práce, české stroje i dotační programy Evropské unie. (Ilustrační snímek)

Turecké studenty zajímala především organizace práce, české stroje i dotační programy Evropské unie. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Turečtí farmáři se učí od středočeských, zajímají je stroje i dotace EU

  • 16
Pětačtyřicet tureckých zemědělců strávilo poslední měsíc ve škole v Horkách nad Jizerou. V rámci programu Leonardo da Vinci se učili o nových technologiích a způsobech pěstování plodin v Česku.

Osmadvacetiletý Volkan Bili z Agri na východu Turecka se věnuje pěstování obilovin a také produkci mléka. Poslední měsíc strávil ve škole v Horkách nad Jizerou. "Moc se mi tu líbí. Viděli jsme stroje mnohem vyšší technologické vyspělosti," zmínil Volkan Bili. Příští týden se všichni vracejí domů a načerpané zkušenosti budou moci zužitkovat.

Během návštěvy došlo i k zajímavým situacím vzniklým kvůli odlišnému kulturnímu prostředí. "Když o přestávce poklekli na chodbě a modlili se, byla to překvapivá situace. Oni se modlí několikrát za den, to bylo pro nás zvláštní. Oni zase nechápou, jak my můžeme žít bez víry, u nich v podstatě všichni věří," poznamenal ředitel Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Horky nad Jizerou Vratislav Morava.

Netradiční žáci školy jsou různého věku a také s různými zkušenostmi se zemědělstvím. "Od mladých zemědělců až po zemědělce přes padesát let. Někteří z nich hospodaří ve velkém. Jeden obhospodařuje 100 hektarů zeleniny, třikrát za rok sklízí," doplnil.

Podle něj jsou české technologie oproti těm tureckým modernější. Naopak Turci jsou ve výhodě, protože jim nahrává klima. "Říkali, že nikdy nepoznali teploty pod nulou, sklízejí třikrát do roka. Jsou ale zase třeba z oblastí suchých, kde musí zavlažovat. Velice se divili, jak to tu bez závlah zvládneme," popsal Morava.

"V Turecku je hospodář boss"

Stážisty na exkurzích po zemědělských podnicích, které absolvovali v rámci praxe, zajímaly zásady organizace práce, ekonomické výsledky, mechanizace. Dozvědět se chtěli také o dotační politice Evropské unie nebo to, zda je tady možné pronajmout či koupit půdu na hospodaření.

V Turecku je zvykem, že se hospodářství dědí z generace na generaci po celá staletí. Při svých exkurzích obdivovali turečtí farmáři například jednoho soukromého zemědělce, který má kolem dvou tisíc hektarů půdy a po návratu majetku v restituci dokázal za dvacet let všechno dát dohromady a vytvořit prosperující firmu.

Ředitel školy připomněl i rozdíly mezi vnímáním zemědělců mezi lidmi u nás a v Turecku. "Farmář je u nich boss. Zemědělců si podle nich musí národ vážit, protože zajišťuje potravinovou soběstačnost. Tam je zemědělec na venkově první nejváženější člověk. Kéž by si z toho vzal ponaučení i náš národ, abychom nedováželi hrůzy z Polska. Aby si i tady lidé vážili našich zemědělců a českých potravin," přeje si Morava.

Škola využívá programy Leonardo da Vinci už od roku 1999, ročně se dostane na stáž do evropských zemí až padesát žáků. "Když se vracejí, jsou z nich po odborné stránce i po stránce rozvoje zkušenosti noví lidé. Jsou z nich dobří podnikatelé a úspěšní lidé. Zahraniční zkušenosti zúročí," dodal Morava.

V červnu v Horkách nad Jizerou očekávají další stážisty z Turecka, tentokrát půjde o studenty – zemědělce a cukráře.