Základní ingrediencí bramborové kaše by měl být, jak název napovídá, brambor. Avšak ne ve všech školních jídelnách v Praze jsou v pokrmu alespoň stopy této původem americké hlízy.
A podobné to bývá s vývarem. Kolikrát ho kuchařky vyrábějí ze skutečného masa a kostí? A co nechvalně známá univerzální hnědá omáčka „UHO“, která se stala nevítanou součástí řady školních pokrmů?
Magistrát chce už letos vidět na talířích žáků mateřských až středních škol skutečné jídlo, a nikoliv přesolený nastavovaný prášek smíchaný s vodou. „Zavedeme na úřadě funkci metodika školního stravování, který bude jídelnám radit, jak se zlepšit,“ vysvětlila radní pro školství Irena Ropková (ČSSD).
Metodik, který ještě není vybraný, bude organizovat i ankety, průzkumy, bude spolupracovat s jídelnami, řediteli škol a také s rodiči. Ohlídá to, zda v obědech děti dostávají důležité živiny a vitaminy. Ropková chce v budoucnu uspořádat i celoměstskou soutěž mezi jídelnami.
A magistrát hodlá být důsledný. Nyní například řada jídelen používá kvůli nízké ceně palmový olej.
Ten však podle bývalého místostarosty Prahy 7 Daniela Štěpána, který na projektu spolupracuje, obsahuje vysoké množství nasycených mastných kyselin. „Řepkový olej je zdravější a přitom není o mnoho dražší,“ radí Štěpán kuchařům, co mohou rychle zlepšit.
Vařit lze i bez polotovarů
Dietoložka Kateřina Cajthamlová by sice dala školám za vaření známku 2, ale za problém považuje vaření z polotovarů. „Vyřazením polotovarů a instantních přídavků, které usnadňují práci kuchařkám, ale z hlediska vitaminů a stopových prvků nejsou pro stravování školáků vhodné, lze ve školní jídelně významně ušetřit,“ dodala.
Jaké jsou vaše zkušenosti se školní jídelnou?Jaké jsou zkušenosti vaše a vašich dětí se stravováním ve školních jídelnách? Kde vaří dobře a kde by se naopak měli zlepšit? Podělte se o své zkušenosti i fotografie dobrých a špatných jídel. Pište do 15. března na e-mail: |
Vyškrtnout polotovary přitom jde i v jídelnách, kde vaří pro stovky žáků. Třeba na Základní škole Kunratice se stravuje na devět stovek lidí, ale kaši připravují z brambor.
„Letos kuchařky začaly vařit vývary přes noc, takže polévky jsou výtečné,“ dodal ředitel školy Vít Beran. Zlepšení přitom není nákladné.
Vždyť i u nich platí žáci za oběd zhruba 25 korun a přitom mají na výběr ze dvou až tří obědů, šesti nápojů a pěti až šesti druhů salátů.
Lhůta na zlepšení
Štěpán slibuje, že změny nastanou již brzy právě v tom, že budou nutit jídelny, aby se vzdaly polotovarů. Metodik nejprve zhodnotí situaci, najde kvalitní jídelny, které představí ostatním jako příklady dobré praxe. Osloví špatné týmy kuchařů a dá jim lhůtu na zlepšení.
„Dosud se říkalo, že bez polotovarů to nejde. Ale není to pravda. Lze bez nich výborně uvařit a spoléháme na to, že na jídelny začnou tlačit i rodiče,“ dodal Štěpán.
Cílem je přesvědčit alespoň devadesát procent pražských jídelen, aby se vzdaly prášků a koncentrátů. Ropková kromě toho začne jednat s řediteli škol, aby do automatů na chodbách zařadili vedle pamlsků i zdravější nabídku.
Společně s radní Hanou Novákovou pracují i na dalším programu, který děti povede ke zdravému životnímu stylu a především sportu.
Děti trpí obezitou i podvýživou
Jak ukazují průzkumy, v populaci přibývá obézních dětí. Například starší výzkum VZP upozornil, že mezi dospělými trpí nadváhou 34 procent lidí.
Jiná analýza udává, že nadváhu nebo obezitu má asi 15 procent dětí, přičemž podle odhadů lékařů si většina z nich tyto zdravotní potíže přenese do dospělosti. Vedle sladkostí a tučných jídel je problém v nedostatku pohybu.
Přibližně třetina dětí sportuje maximálně dvě hodiny týdně. A z tělocviku se podle Asociace amatérských sportů ČR stává neoblíbený předmět, jako je třeba matematika. Naopak podvýživu průzkumy zjistily u šesti procent žáků.
