Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vzácné dokumenty rozkrývají, jak Masaryk zabránil nástupu komunismu

  13:00aktualizováno  13:00
Československo mohlo vypadat úplně jinak. Příbramské hornické muzeum uchovává unikátní historické dokumenty, které rozkrývají málo známé okolnosti budování mladé Československé republiky po roce 1918 v době vládní krize.

„Prezident Masaryk se snažil svou autoritou a také velkými zkušenostmi, které měl sám z doby pobytu v Rusku, přesvědčit lid, že ruský model řešení hospodářské krize a politiky není vhodné následovat,“ říká ředitel příbramského muzea Josef Velfl. | foto: Hornické muzeum Příbram

Slovní obrat, který se používá v souvislosti s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem, tedy „prezident Osvoboditel“, dostává v kontextu muzejních dokumentů nový rozměr.

Řeč je o poznámkách Tomáše Garrigua Masaryka, které si zapisoval během svého pobytu na zámku v Hluboši na Příbramsku a které nastiňují možnou cestu k alternativní Evropě, cestu, která se díky prezidentovi nestala skutečností.

Vraťme se zpět v čase do roku 1919, kdy se po volbách vlády v Československu ujala pod vedením premiéra Vlastimila Tusara sociální demokracie, která vyhrála i následné parlamentní volby o rok později, tentokrát jen s 25 procenty podpory.

Nicméně v roce 1920, kdy zuřila poválečná hospodářská krize, hrozilo pod vlivem bolševické revoluce v Rusku, ale i zradikalizovaných poměrů v Německu, Maďarsku i v Československu, že v některých exponovaných lokalitách dojde k pokusu o bolševický převrat. I do naší politické scény, hlavně v rámci vládní sociální demokracie, pronikaly proudy, které navrhovaly řešení krize po vzoru bolševiků, tedy násilným odstraněním vládnoucí kapitalistické třídy.

Fotogalerie

„Právě prezident Masaryk se snažil svou autoritou a také velkými zkušenostmi, které měl sám z doby pobytu v Rusku, přesvědčit občany, že ruský model řešení hospodářské krize a politiky není vhodné následovat,“ říká ředitel příbramského muzea Josef Velfl.

Prezident dal v Hluboši v roce 1920 podle Josefa Velfla dohromady prvorepublikovou politickou scénu. Sezval si sem zástupce jednotlivých politických stran, došlo k demisi oslabené sociálnědemokratické vlády Vlastimila Tusara, která se tehdy navíc rozštěpila na dvě křídla a z levicového pak v roce 1921 vznikla komunistická strana.

„Následně Masaryk obezřetně sestavil úřednickou vládu, čímž celý politický problém s nástupem komunismu vyřešil, a k žádnému bolševickému převratu tak u nás nedošlo,“ říká příbramský historik.

A dodává: „A my si z těch poznámek, které jsou u nás dochovány, můžeme udělat obrázek o tom, jak jednotlivá jednání s představiteli politických stran prezident připravoval, jakou strategii volil, jak jednání vedl. Vidíme, co si k jednotlivým aktérům poznamenával, co si o nich myslel, zkrátka takové hodnocení z Masarykova pohledu. Je to zajímavý dokument, který přibližuje onu dobu a možná nepříliš známou část českých nejnovějších dějin, kdy se osud naší republiky řešil právě v Hluboši, kde Masaryk pobýval před odjezdem do Lán.“

Prezident se v uklidnění veřejnosti podle ředitele příbramského muzea i osobně angažoval účastí na táborech lidu v rozbouřených regionech. Jedna z nejvýznamnějších byla návštěva Příbrami 24. září 1920, necelý týden po jmenování úřednické vlády. Na pozvání zdejší radnice a spolků, které mu připravily krásné uvítání, přicestoval do města automobilem. V areálu dolu Anna pronesl památnou řeč ke stovkám pracovníků zdejších dolů, mezi nimiž byli i tací, kteří inklinovali k levici.

Masaryk jim tehdy řekl, že zná bolševické Rusko dobře a zažil bolševickou revoluci. „U nás ale není možné používat tyto metody, je třeba rozumu, a ne pěstí a krve,“ řekl tehdy prezident doslova.

„Zapůsobil tím natolik, že na Příbramsku, byť bylo postiženo krizí, se žádný radikalismus už neobjevil,“ prohlašuje historik Velfl. Jak se tyto zajímavé zápisy dostaly do starých sbírek příbramského muzea, jeho ředitel netuší.

„Já jsem je objevil až v roce 1979, kdy jsem tu začal pracovat. V té době nebyly žádoucí. Už jen prezentovat myšlenku, že se Čechům nehodil ruský model bolševické revoluce, a ještě k tomu Masarykovi... Je s podivem, že nebyly skartovány,“ poznamenává Josef Velfl.

Z Hluboše jej vyhnalo zdraví

Když se T. G. Masaryk stal prezidentem, nejprve v roce 1919 krátce pobýval na zámku v Kolodějích.

Na zámek v Hluboši přijel i s rodinou 27. srpna 1920 a pobýval tu až do 7. ledna 1921. Klidné, útulné hlubošské sídlo kromě dvou dnů státnických povinností, které si vyžádaly jeho odjezd, neopouštěl. Oblíbila si ho i prezidentova manželka Charlotte a často sem jezdily také Masarykovy děti a užívaly si rodinné pohody. Právě zde tedy prezident vyřešil zmíněnou vládní krizi. Hluboš opustil Masaryk natrvalo víceméně nuceně.

„Když se v lednu 1921 vracel z novoročního projevu z Prahy, onemocněl chřipkou, která se záhy rozrostla do zánětu osrdečníku, jenž ohrožoval jeho život. Lékaři ho tedy v lednu 1921 odvezli do nemocnice do Prahy. Do Hluboše se již nevrátil. Drsnější podbrdské podnebí mu doktoři doporučili vyměnit za mírnější. A tak prezidentská kancelář vybrala zámek v Lánech 30 kilometrů od Prahy,“ vysvětluje Velfl.

V příbramském muzeu již byly vzácné dokumenty z hlubošského období řešení bolševické hrozby příležitostně vystaveny a Josef Velfl je publikoval i v odborném tisku, když zpracovával historii Masarykova pobytu v Hluboši. Přímo v expozici je však stabilně vystavena jen prezidentova fotografie z hlubošského života.

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

V Praze se bude volit do zastupitelstev městských částí a obvodů a současně do zastupitelstva hlavního města Prahy.

Volby do senátu

Ve Středočeském kraji volí do Senátu obvod Mladá Boleslav a Benešov. V Praze se volí v obvodech Praha 2, Praha 4, Praha 8 a Praha 12.



Nejčtenější

Přístroje revizorů nenačítají kupony na Lítačkách, lidé dostávají pokuty

Finální podoba nové čipové karty pro městskou hromadnou dopravu (23.2.2016)

Koupili si kupon na Lítačku, u revizora ale zjistili, že nejde načíst. Cestující bez dokladu o zaplacení tak dostali...

Zásahovka na Benešovsku zadržela gang zlodějů luxusních automobilů

policie, zásahová jednotka, ozbrojenec, ilustrace

Policejní zásahovka šla v pátek do akce brzy ráno. Na silnici mezi Miličínem a Olbramovicemi zadržela šest lidí, kteří...



Betonová hráz kolem Prahy byla umlčena, řopíky se budovaly zbytečně

Osm stovek betonových pevnůstek mělo hájit Prahu před agresí nacistického Německa. Byly také součástí pevnostní linie,...

Slovácko - Slavia 1:3, snadná záležitost a hosté jsou opět v čele ligy

Hráči Slavie se radují z gólu do sítě Slovácka.

Fotbalisté Slavie si hravě poradili se Slováckem a vrátili se po osmém kole na první příčku tabulky nejvyšší soutěže....

Hokejisté Budějovic přehráli Slavii, Kladno si poradilo se Vsetínem

Momentka z prvoligového duelu hokejistů Českých Budějovic (žlutá) a Slavie

Ve šlágru 3. kola první hokejové ligy porazily České Budějovice pražskou Slavii hladce 5:0, když už po první třetině...

Další z rubriky

Hnutí Pro Prahu podle bývalé šéfky dluží peníze, přesto vede velkou kampaň

Předvolební plakát strany Starostové pro Prahu. (7.9.2018)

Srdce z linek metra bylo v hlavním městě vidět před čtyřmi lety skoro na každém kroku. Miliony vložené do velké kampaně...

Lídr SPD Hynek Beran chce pro mimopražské zavést mýto

Kandidát na primátora Hynek Beran. (11.9.2018)

Zopakovat úspěch SPD z loňska, takový úkol má v Praze odborník na energetiku Hynek Beran. Kandidát na primátora by...

Před Národní muzeum se vracejí sloupy s lampami a korunovanou lví hlavou

Umělecký kovář Zdeněk Grausam a jeho kolega Petr Cadrik, kteří na sloupy před...

Před Národním muzeem v Praze se v těchto dnech zvedají dva více než dvacetimetrové sloupy. Po letech se vracejí na své...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz