„Protože se objevily náznaky, že by naše opuštěné kasárny mohly být pro ubytování uprchlíků vybrány, sami jsme poslali na imigrační oddělení ministerstva dopis s dotazem. V písemné odpovědi nám sdělili, že se neuvažuje o zřízení nových zařízení pro imigranty. Republika bude podle našich informací využívat stávající zařízení a v případě potřeby zvyšovat kapacitu těchto původních center,“ řekl MF DNES.
Samo ministerstvo však v úterý reagovalo zdrženlivěji a potvrzení informace o tom, že v Rakovníku zařízení pro ubytování uprchlíků nezřídí, se vyhnulo. Stejně tak nekomentovalo ani dotaz na počet zvažovaných míst ve Středočeském kraji, kde jsou vhodné podmínky pro vznik azylových zařízení.
„Takové riziko nikdo nechce blízko svých dětí“
„Všechny návrhy ministerstev zatím vyhodnocujeme s ohledem na potřeby, stav objektů i finanční rozvahu s těmito objekty spojenou. Následně o vhodných kapacitách informujeme představitele samosprávy i veřejnosti, které seznámíme i s režimem fungování takového typu zařízení,“ napsala pouze Hana Malá z oddělení komunikace ministerstva vnitra.
Minulý týden však již pro MF DNES potvrdilo záměr rozšířit už fungující azylové centrum v Bělé pod Bezdězem. Tam žijí především osoby ze Sýrie, Pákistánu, Afghánistánu, Íránu a Iráku.
O kolik se rozroste centrum v BěléMinisterstvo vnitra zjistilo od začátku roku v Česku už přes tři tisíce nelegálních migrantů. „Jde o nárůst oproti stejnému období v loňském roce o 48 procent,“ popisuje mluvčí ministerstva Petra Kučerová. „V souvislosti s tímto nárůstem musíme navyšovat kapacity zařízení pro zajištění cizinců,“ doplnila. Současná kapacita zařízení v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku je 270 lůžek a je téměř naplněná. Vláda se proto rozhodla rozšířit ho o dalších 120 míst. |
„V současnosti do tohoto zařízení přibývá průměrně pět klientů denně,“ přiblížila mluvčí ministerstva vnitra Petra Kučerová.
Obyvatelé Rakovníka si po zprávě z ministerstva oddechli, valné části naháněla představa přílivu uprchlíků do města strach.
„To je výborná zpráva. Nemoci, odlišná kultura, možná i nastrčení teroristé mezi nimi... Takové riziko nikdo nechce blízko svých dětí,“ reagovala šestatřicetiletá Andrea.
Na rakovnické radnici se tak znovu naplno rozjela debata o tom, co bude s budovami kasáren dál.
Podle katastru nemovitostí je v areálu kasáren osm objektů zkolaudovaných pro bydlení. Jsou tam také sklady, dílny pro opravu aut, bývalá jídelna a posilovna. Areál má přes 38 hektarů, z toho je zastavěná plocha zhruba 3,3 hektaru.
Právě kvůli objektům zkolaudovaným k bydlení měli Rakovničtí obavy ze vzniku ubytoven a usilovali o vyhlášení stavební závěry.
Město se zajímalo také o možnost koupě areálu. Jeho cena by se ale pohybovala v řádech desítek, možná stovek milionů korun. Tolik peněz ale radnice nemá. Proto se snaží vyjednat s ministrem obrany Martinem Stropnickým návrat vojáků do Rakovníka.
„Posádka sídlila v Rakovníku od roku 1931, je to tradice. Pro nás by to byla jistota, že kasárny budou využity ke svému účelu, posádka skýtá možnost zaměstnání rakovnických občanů a vojáci představují i nezanedbatelnou kupní sílu ve městě. Aktuální je v dnešní době i pocit bezpečí,“ vysvětluje Samaš.
Ministr nepřijel, město si dál přeje návrat vojáků
Ministr Stropnický zrušil původně sjednanou úterní návštěvu kasáren kvůli pracovní schůzce s prezidentem Zemanem. Do Rakovníka by tak měl zavítat v druhé polovině srpna.
„Věříme, že máme velkou šanci na úspěch a že nám ministr už řekne své rozhodnutí,“ poznamenal místostarosta.
Rakovničtí Stropnickému navrhli, že by se do města mohl vrátit 152. ženijní prapor a samostatná záchranná rota zasahující hlavně při živelních pohromách a hromadných katastrofách.
Ty se v prosinci 2013, po 82 letech působení vojska v Rakovníku, odtud odstěhovaly do Bechyně.
Stát investoval podle Samaše do kasárenského objektu v Rakovníku nemalé finanční prostředky, aby splňoval evropské normy pro záchranné složky, například pro skladování chemických látek sloužících k dekontaminaci.
„Jsou tu vybudované klimatizované sklady s automatickými hlásiči případného úniku látek. V současné době je záchranná vojenská složka umístěna v Bechyni, kde tyto možnosti nejsou a musely by se vybudovat. Je zbytečné investovat v Bechyni další prostředky. I z tohoto důvodu by vojáci měli zvážit, zda by se jim návrat do Rakovníka nevyplatil,“ doufá místostarosta.
